Obrázky z Prahy: Kupte si od České pošty unikátní klášter sv. Gabriela
Zakladatelkou kláštera a mecenáškou stavby byla hraběnka Gabriela Sweerts-Šporková, která chtěla vstoupit do benediktinského řádu. Na stavbu a výzdobu budoucího kláštera Zvěstování Panně Marii věnovala značné jmění, zemřela však před započetím stavby. K návrhu byli pozváni z belgického kláštera Maredsous benediktini P. Gislen Béthun a P. Hildebrand de Heptinn. Vznikla tak unikátní stavba, která je zástupcem u nás nepříliš časté tzv. beuronské umělecké školy. Tato kladla důraz na barevné geometrické vzory i symboly a snad i posléze ovlivnila českou modernu nebo alespoň některé umělce a architekty prvních desetiletí 20. století.
Hraběnka současně tímto založila první sídlo benediktinek beuronské kongregace v Praze. Klášter byl zasvěcen jejímu křestnímu patronu archandělu Gabrielovi. Základní kámen ke stavbě kláštera byl položen a posvěcen arcibiskupem Františkem Schönbornem roku 1888. Stavbu i výzdobu provedli příslušníci řádu beuronských benediktinů, kteří se zabývali mimo jiné ilustracemi knih tzv. beuronskou malířskou školou, která má společné některé prvky s uměním egyptským či byzantským. A tak je celkem pochopitelné, že lze v komplexu objevit malby nemající v České republice obdoby.
Součástí jednoho z nejzvláštnějších církevních areálů v Praze je kostel Zvěstování Panně Marii (běžněji nazývaný kostel sv. Gabriela). Je dlouhý 26 metrů a široký 13 metrů. Skládá se ze dvou lodí, z nichž hlavní vyšší má dřevěný strop a postranní nižší je klenutá. Kostel má mohutnou čtyřhrannou třípatrovou věž o výšce 43 metrů s jehlancovitou střechou a krásný, bohatě zdobený portál u hlavního vchodu. Nad ním jsou sochy sv. Benedikta a sv. Scholastiky a ještě výše patron chrámu archanděl Gabriel. Chrámová loď se otevírá bez stropu přímo do krovu po způsobu starokřesťanských bazilik. Dojem starobylosti podtrhuje cihlová fasáda a vysoko položená okna. Kostel provedený v pseudogotickém slohu byl vysvěcen v roce 1891. V roce 1899 sem přišly první sestry benediktinky ze starobylého opatství na Nonnbergu v Salzburgu.
Po rozpadu Rakouska - Uherska se u nás šířily protikatolické tendence. Lidé spojovali církev s nenáviděnou habsburskou monarchií. Sestry benediktinky, z nichž většina byla německého původu, začaly mít potíže, a tak odešly do Rakouska. Klášter s kostelem prodaly v roce 1919 za 3,5 milionu tehdejších korun ministerstvu pošt a telekomunikací s podmínkou, že kostel bude nadále užíván k bohoslužbám.
Objekt bývalého kláštera získal nejprve Poštovní úřad a fungovalo to tam jako v bance. Klášterní „Rajská“ zahrada byla zastřešena, čímž vznikla hala, kde klienti ukládali či vybírali peníze. Roku 1932 tady otevřeli expozici Poštovního muzea a Rajské zahradě dominovalo poštovní letadlo. Po druhé světové válce sem přesídlila Poštovní poukázková ústředna spojů, kde v době „největší slávy“ bylo několik miliard ústřižků poukázek, jelikož platilo nařízení o úschově dokladů dva roky zpět. V 70. letech se do zdejších klimatizovaných sálů, nastěhovala citlivá výpočetní technika, která v té době představovala špičku ve svém oboru.
Uvádí se, že klášter sv. Gabriela je druhou (po kapli svatého Maura v Německu) nejucelenější památkou tohoto slohu na světě. I přesto není až tak známý a stále čeká na uznání a ocenění svých kvalit. Česká pošta je i dnes vlastníkem celého areálu, kde pro církevní účely v omezené míře funguje pouze kostel. Nyní se připravuje v pořadí již druhá aukce, jelikož ta první se nezdařila. Prodat či neprodat, tak by měla znít otázka. Je jasné, že Česká pošta uvítá částku podobnou odhadu, tj. 420 milionů korun. Ale zamyslel se někdo, co bude s touto krásnou a ojedinělou stavbou? Vím, že je památkově chráněná a tak se s ní „určitě nemůže nic stát“. Ale věci na tomto světě jsou málokdy černo-bílé a více než osm tisíc metrů čtverečných v opravdu lukrativní lokalitě nedaleko centra Prahy, to už stojí za hřích. A myslím, že někteří šikulové s miliony „v kapse“ již v uplynulých letech dokázali, co lze dělat za divy.
Zatím nad vším bdí patron chrámu archanděl Gabriel. Jeho socha, umístěná nad hlavním vchodem, má také zajímavý příběh. V roce 1919 si odcházející jeptišky vzali sv. Gabriela do svého nového působiště, na rakouský hrad Bertholdstein, odkud se před několika lety stěhoval ještě jednou, na Herberstein. Nyní se vrátila dvoumetrová kovová socha symbolicky zpět. Společnost přátel beuronského umění ji nechala vyrobit z dvoumilimetrového měděného plechu. Autory jsou sochař Petr Holub a jeho otec, restaurátor Karel Holub.
Pozn:
V Praze mě zaujala ještě jedna stavba, která má zajímavý, ale šťastný osud - Kaple sv. Máří Magdaleny: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=479733
Pavel Liprt
Středověká Černá Hora, barokní lipová alej a Oborský rybník bez ryb a vodníka
Konec alejí a vodníků v Česku? Doufám, že ne. Jedno krásné stromořadí jsem spatřil nedávno na hrázi rybníka v Černé hoře. Vodníka jsem tam ale nepotkal. Asi byl v pivovaře. Ta jejich „hořká 11“ je totiž opravdu lahůdka.
Pavel Liprt
Jan Svatopluk Presl a česky mluvící přírodopis
Jan Svatopluk Presl a nebesík, luník nebo kostík. To je ukázka názvů, které se nakonec neujaly. Avšak podstatně větší z odborného názvosloví přírodovědy, které vymyslel, se používá dodnes.
Pavel Liprt
Nigromons – komorník Matouš, podkomoří Apard a Černé moře
V kopcovité lesnaté krajině na rozhraní Českomoravské a Drahanské vrchoviny jsme objevili městečko Nigromons. Samozřejmě jsme nebyli první, komu se podařilo spatřit Černou Horu. Někdo musel přeci založit zdejší pivovar.
Pavel Liprt
Smutný koncert před 50 lety (Plastic People Of The Universe , DG 307)
Dne 30.3. roku 1974 se měl v sále restaurace Na Americe v obci Rudolfov nedaleko Českých Budějovic uskutečnit koncert skupin Adept, Plastic People Of The Universe a DG 307.
Pavel Liprt
Narozeninová ženuška má
Narozeninový věk se přece u dámy neříká, to bych byl opravdu hrozný nešika, můžete však snadno vyčíst z této básně, že je mi s mojí ženou už mnoho let krásně.
Pavel Liprt
Počasí nejenom 23.března a Světový meteorologický den
Světový meteorologický den se slaví 23.března již 63 let. Roku 1961 o tom rozhodla Světová meteorologická organizace.
Pavel Liprt
My Fair Lady slaví dnes 68. narozeniny
Premiéra amerického divadelního muzikálu My Fair Lady, který měl původní pracovní název My Fair Líza, se konala 15. března 1956.
Pavel Liprt
"Cash only" aneb "Keine Kartenzahlung möglich"
V dnešní době je již používání platební karty běžnou záležitostí v mnoha zemích světa, (včetně) kromě Německa.
Pavel Liprt
Svatý Valentýn a víla Pavlínka
Co má ta moje víla dneska asi za lubem, spatřit svatého Valentýna za dubem? Možná si bude jenom hrát, jako již v minulosti tolikrát.
Pavel Liprt
Kouzla v kuchyni - Receptíky zdravého papání
Dnes má svátek Dobromila, kalendář mi to právě řek. Třeba ta známá buditelka, spisovatelka, a především autorka kuchařek. Moje básnička však k jiné dámě putuje, která také úžasně v kuchyni čaruje.
Pavel Liprt
Pořád má špinavý záda, nepije, nekouří, nesladí a má to tolik ráda
Nezapomenutelný koncert skupiny Hudba Praha (kdysi Jasná páka)? Samozřejmě! Kdyby nebyl, tak by nemělo smysl tam jezdit. Zapomínat můžeme doma.
Pavel Liprt
Obrázky z Ústí nad Labem – Mariánská skála a podskalské víno
Mariánka, podskalské víno, Panna Marie, kamenolom, Bohuslav Balbín, fašisté, České dráhy a město Ústí nad Labem.
Pavel Liprt
Obrázky z Ústí nad Labem a Jan Laban
Při toulkách po městě Ústí nad Labem jsem si samozřejmě nemohl nevybavit jedno jméno. Jan Laban sice mnohým nic neřekne, ale Vladimír Páral již ano.
Pavel Liprt
Česká televize zakletá v čase, nejenom o Vánocích
Myslím, že by nebylo špatné, kdyby se na české obrazovky vrátili tzv. slovenské pondělky, vyhrazené v tehdejší Československé televizi tvorbě bratislavského studia.
Pavel Liprt
Vodní i císařské Beš – Gabčíkovo (Nagymaris)
„Sypte“. Pět písmen, která změnila svět kolem Dunaje. Tento povel vydal na podzim 1992 ředitel Vodohospodářské výstavby. Desítky nákladních aut začaly přehrazovat koryto Dunaje, aby podstatná část vody tekla do umělého kanálu.
Pavel Liprt
Dunajská Streda (Dunaszerdahely)
Dunajská Streda nebo Dunaszerdahely. Název Dunajská Streda pochází z roku 1256, odkdy se používá ten druhý, to nevím. Ale maďarština je to, oč tu běží.
Pavel Liprt
Venkovka, svitavská galerie pod širým nebem (Svitavy)
Jsou místa, která musí člověk objevit sám. Ani v infocentru ve Svitavách mi o jednom takovém neřekli, i když ho mají za rohem. Mám na mysli ojedinělou galerii „Venkovka“ v ulici Pod Věží.
Pavel Liprt
Katapult s Nostalgií i bez ní
Katapult a jeho deska i turné s názvem Nostalgia. Kdo pamatuje slavné období této legendární skupiny, určitě se jisté nostalgii neubrání.
Pavel Liprt
Broumovská krajina plná barokních památek, pískovcových skal a všelijakých kouzel
Možná řeknete, že to moje povídání není objektivní, ale ono záleží, jak se kdo na ten svět dívá a čeho si všímá. Já jsem na Broumovsku objevoval samé krásné a zajímavé věci, ale to mě potkává po boku mé úžasné ženušky již 31 let.
Pavel Liprt
Obrázky (nejenom) z Broumovska – Wenkeův dům v Jaroměři
Proč neudělat své ženušce radost a nevzít ji na nákupy. Tak nějak uvažuji při cestě z Broumovska domů. Ale obchodní dům „A. Wenke a syn“ už moc zboží na prodej nemá, i když mají otevřeno.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 487
- Celková karma 15,74
- Průměrná čtenost 1870x
Seznam rubrik
- Úvahy a názory
- Povídky a veršování
- Pro moji ženušku
- Cestování a putování u nás
- Cestování a putování po světě
- Karlovy Vary
- Obrázky z Kutné Hory
- Obrázky z Prahy
- Obrázky ze Šumavy
- Dobrou chuť
- Obrázky z Benátek
- Obrázky z Izraele
- Obrázky z Říma
- Obrázky z Brna
- Nejčtenější články
- Obrázky z Vídně
- Obrázky z Norska
- Obrázky ze Slovenska
- Kultura a umění
- Teplice a Ústí nad Labem
- Plavby s Maxem