Milý Ježíšku, splň mi přání, aby Evropa přestala páchat sebevraždu
Především Tě úvodem svého dopisu zdravím a doufám, že se Ti vede výborně. Já vím, teď na takové řeči není čas, máš určitě honičku. A já si vymyslím takovou, poněkud náročnější věc. No kdybys to nezvládal, tak můžeš poprosit o radu toho nejpovolanějšího. Tvůj Otec Bůh kdysi stvořil zemi a tak by pro něho nemělo být těžké zachránit její část před zničením.
Určitě také sleduješ, kolik nevinných lidí umírá při atentátech. Sto mrtvých při jednom teroristickém útoku v Evropě je pro nás hodně, ale v arabském světě je takové zabíjení náhodných, věc bohužel zcela běžná. Pověz, máme si už pomalu zvykat také my? Teroristé vraždí ročně na světě přes deset tisíc lidí. Dokud se tak dělo v Afghánistánu, Iráku, Pákistánu či Sýrii, tak jsme to moc nevnímali. Avšak dnes z těchto zemí proudí nejvíce uprchlíků do Evropy. Sice neustále slyšíme, že se jedná o lidi prchající před násilím, ale nestěhuje se terorismus s nimi?
Statisíce, možná již milióny anonymních migrantů, z nichž mnozí jsou zvyklí na každodenní teroristické útoky a násilné řešení konfliktů. I kdybychom uvěřili, že mezi nimi není ani jeden terorista, tak určitě chaos, který s jejich putováním souvisí, vytváří ideální podmínky pro činnost radikálních islamistů. Ničím neomezené přemísťování obyvatel blízkovýchodních zemí do Evropy se musí dříve či později projevit. Islám je tady a musíme ho brát vážně. Samozřejmě souhlasím, že existují slušní a dobří lidé vyznávající toto náboženství, ale i oni jsou zvyklí na hodnoty, které jsou jen stěží slučitelné se „západním“ pojetím života. Již dnes se objevují situace, kdy se muslimové neumějí nebo nechtějí přizpůsobit „evropskému“ způsobu života.
Ježíšku, do Německa také určitě o Vánocích zavítáš. Tak bych se Tě chtěl zeptat, co říkáš na to, že paní Merkelová bude opět kandidovat na post německé kancléřky a vypadá to, že má velké šance. Já to nechápu. Pro mě její politika již dávno ztratila lesk, stejně jako ústřice ponechaná delší dobu na suchu. Proč doposud neřekla jasně a srozumitelně, jaký má plán s uprchlíky, které do Evropy pozvala. Bohužel přesné číslo, kolik jich tady je, nikdo nezná, stejně jako nikdo neví, kde se nacházejí, co dělají a jak smýšlejí. Odhady (bohužel nikoli přesné informace) některých tajných služeb jsou jasné. Přišly sem desítky lidí schopných spáchat teroristický útok. Nikdo neví, kde jsou a co chystají. Zní to hrozivě, ale je schopna současná Evropa, plná problémů, za těchto okolností přežít?
Když dojde k nějakému násilí či atentátu, evropská elita se u svíček a květinových věnců drží za ruce nebo předstoupí před mikrofony a kamery, a sděluje nám, že se jedná o útok na demokracii a naši svobodu, což nemůžeme strpět. Ale opravdu si s těmito prázdnými frázemi vystačíme v boji proti terorismu? Když vezmeme ještě v úvahu, že mezi atentátníky nebo lidmi plánujícími útoky máme co do činění s čím dál tím vzdělanějšími lidmi, tak je na čase a v našem bytostném zájmu se tím začít vážně a zodpovědně zabývat. Nepromarněme tuto chvíli, aby nakonec pojmu Evropa nerozuměli pouze meteorologové.
Atentáty, které se v minulých letech udály, sice nikdo nepředvídal, ale politici nakonec přiznali, že to zase až tak nečekané nebylo. Lidé spojeni s násilnými činy nespadli z nebe, ani nepřišli v poslední uprchlické vlně, ale buď zde žili, nebo měli kontakt na někoho, kdo tady již nějakou dobu pobýval. A jestli naše společnost neuměla tyto tisíce lidí „vychovat“ a dát jim hodnoty, na které jsme zvyklí, tak jak můžeme být přesvědčeni, že to dokážeme u miliónů nových běženců? Myslím, že to ani moc dobře nejde, sloučit dohromady zcela rozdílné životní, právní i hodnotové systémy na jednom místě.
Já vím Ježíšku, že to jedno přání stačí až dost. Ale poraď mi prosím Tě ještě, kde a jak bych se mohl něco přiučit. V souvislosti s aktuální situací v Evropě totiž opakovaně z Bruselu zaznívá, že občané (já asi také) nemají dostatečné znalosti, důsledkem čehož může být jejich inklinace k nesprávným názorům. Podle mě si však obyčejní lidé nebezpečí uvědomují a nevěřícně sledují konání lhostejných politiků, jejichž slepota zašla dál, než by kdo vůbec očekával. Místo, aby konali, reagují abstraktně, zmateně a strkají hlavu do písku. A když ji vyndají, tak řeknou bezmyšlenkovitě jediné: „KVÓTY“. Jednotlivé země však pomalu ztrácejí chuť přijmout direktivně neznámé uprchlíky s neznámými plány. A paní Merkelová? Mluví pouze obecně a stále trvá na svém. Musíme jim pomáhat. Což o to, potřebným, například rodinám s dětmi by se pomoci mělo, ale dle mého názoru převažují mezi běženci mladí muži. Ti by měli zůstat doma, bojovat proti agresorům i radikálním muslimům a vydobýt si tam svobodu pro sebe a své rodiny.
Myslím, že v historii lidstva se ještě nestalo, aby si jedno společenství dobrovolně zvalo mezi sebe jiné, i když je nad slunce jasné, že mu to může přinést jeho vlastní zánik. Nesmyslný názor? Kéž by! Možná budu nařčen z šíření strachu, paniky nebo dokonce dostanu nálepku antievropanství či nacionalismu. A ono je to přitom tak jednoduché pochopit. Evropští politici mají situaci zcela pod kontrolou. Obdobné názory, které jsem napsal, považují za absurdní či nemožné a jdou na věc z druhé strany. Zamysleli se nad tím, co vadí Islámskému státu a podobným organizacím na naší společnosti, že nás chtějí svrhnout a zničit. Alkoholismus, prostituce, pornografie, pedofilie, drogy, hazard, mimomanželský sex, rozvody manželství, korupce a mnoho dalšího. Když to všechno odstraníme, tak nás budou mít třeba teoretičtí atentátníci rádi a vyhlásí časově neomezený klid zbraní.
Možná některým prozíravějším v Bruselu již dochází pravda, ale většina politiků EU se bude dál scházet, běženci budou dál přicházet a odmítnutí migranti budou neodcházet. Opouštět Evropu se však chystají slušní lidé. Již se takové tendence objevují mezi mladou generací, která poprvé od dob poslední světové války neslyší od rodičů, že se budou mít lépe než oni. A odcházejí také Židé do Izraele, Kanady či USA. V minulých letech jich dokonce ze svobodného světa, ze západní demokracie (Francie, Německa či Itálie) poprvé odešlo podstatně větší množství než z diktátorských režimů či zemí zmítaných válkou. A tak se možná objeví jednou v Evropě oblasti, kde budou převažovat muslimové. Pak bude asi rozumnější, aby se ve snaze předejít problémům integrovalo původní obyvatelstvo do víry muslimů a přijalo jejich způsoby života.
Ale dnes ještě stále není pozdě položit si otázku: „Quo vadis, Evropo? Do boje proti terorismu nebo k vlastní sebevraždě?“ Bohužel dle mého názoru impotentní a neakceschopná Evropská unie se chystá učinit to druhé. Otázkou tedy není, zda skončí současná Evropa, ale kdy a jakým způsobem. Buď spáchá rychlou sebevraždu a její zkáza bude dílem okamžiku, nebo postupně a pozvolně zdegeneruje, v lepším případě se vydá cestou noblesního úpadku. Doba stability Evropy je každopádně pryč. Snad by se ještě dalo něco zachránit, kdyby dobrovolně a ihned odešli od moci lidé, kteří současný marasmus způsobili, a pod jejichž vedením se začala Evropa sunout do temnoty nečinnosti a bezvýznamnosti. Na návrat staré dobré Evropy si budeme muset asi dlouho počkat. Nebo je vše úplně jinak? A obyčejní lidé jsou pouze pěšáky v politických šachových partiích hraných představiteli Evropské unie? V šachách vždy začíná jako první bílý, ale jak hra nakonec dopadne, to neodhadnou někdy ani její účastníci.
Že to vidím moc černě Ježíšku? Věř mi, že sám sebe nepokládám za destruktivního pesimismu, nýbrž se snažím vidět optimisticky světlé zítřky. I přesto Tě chci ještě jednou poprosit o splnění mého přání, abys i v příštích letech mohl v klidu rozdávat dárky a hodnoty, na jaké jsme zvyklí. Myslím, že si to Evropa zaslouží. Děkuji.
*
O současnosti i možné budoucnosti Evropské unie jsem také nedávno něco napsal: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=565433
*
Na jednu smutnou událost, která zasáhla Evropu, by se nemělo zapomínat:
http://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=485201
Pavel Liprt
Středověká Černá Hora, barokní lipová alej a Oborský rybník bez ryb a vodníka
Konec alejí a vodníků v Česku? Doufám, že ne. Jedno krásné stromořadí jsem spatřil nedávno na hrázi rybníka v Černé hoře. Vodníka jsem tam ale nepotkal. Asi byl v pivovaře. Ta jejich „hořká 11“ je totiž opravdu lahůdka.
Pavel Liprt
Jan Svatopluk Presl a česky mluvící přírodopis
Jan Svatopluk Presl a nebesík, luník nebo kostík. To je ukázka názvů, které se nakonec neujaly. Avšak podstatně větší z odborného názvosloví přírodovědy, které vymyslel, se používá dodnes.
Pavel Liprt
Nigromons – komorník Matouš, podkomoří Apard a Černé moře
V kopcovité lesnaté krajině na rozhraní Českomoravské a Drahanské vrchoviny jsme objevili městečko Nigromons. Samozřejmě jsme nebyli první, komu se podařilo spatřit Černou Horu. Někdo musel přeci založit zdejší pivovar.
Pavel Liprt
Smutný koncert před 50 lety (Plastic People Of The Universe , DG 307)
Dne 30.3. roku 1974 se měl v sále restaurace Na Americe v obci Rudolfov nedaleko Českých Budějovic uskutečnit koncert skupin Adept, Plastic People Of The Universe a DG 307.
Pavel Liprt
Narozeninová ženuška má
Narozeninový věk se přece u dámy neříká, to bych byl opravdu hrozný nešika, můžete však snadno vyčíst z této básně, že je mi s mojí ženou už mnoho let krásně.
Pavel Liprt
Počasí nejenom 23.března a Světový meteorologický den
Světový meteorologický den se slaví 23.března již 63 let. Roku 1961 o tom rozhodla Světová meteorologická organizace.
Pavel Liprt
My Fair Lady slaví dnes 68. narozeniny
Premiéra amerického divadelního muzikálu My Fair Lady, který měl původní pracovní název My Fair Líza, se konala 15. března 1956.
Pavel Liprt
"Cash only" aneb "Keine Kartenzahlung möglich"
V dnešní době je již používání platební karty běžnou záležitostí v mnoha zemích světa, (včetně) kromě Německa.
Pavel Liprt
Svatý Valentýn a víla Pavlínka
Co má ta moje víla dneska asi za lubem, spatřit svatého Valentýna za dubem? Možná si bude jenom hrát, jako již v minulosti tolikrát.
Pavel Liprt
Kouzla v kuchyni - Receptíky zdravého papání
Dnes má svátek Dobromila, kalendář mi to právě řek. Třeba ta známá buditelka, spisovatelka, a především autorka kuchařek. Moje básnička však k jiné dámě putuje, která také úžasně v kuchyni čaruje.
Pavel Liprt
Pořád má špinavý záda, nepije, nekouří, nesladí a má to tolik ráda
Nezapomenutelný koncert skupiny Hudba Praha (kdysi Jasná páka)? Samozřejmě! Kdyby nebyl, tak by nemělo smysl tam jezdit. Zapomínat můžeme doma.
Pavel Liprt
Obrázky z Ústí nad Labem – Mariánská skála a podskalské víno
Mariánka, podskalské víno, Panna Marie, kamenolom, Bohuslav Balbín, fašisté, České dráhy a město Ústí nad Labem.
Pavel Liprt
Obrázky z Ústí nad Labem a Jan Laban
Při toulkách po městě Ústí nad Labem jsem si samozřejmě nemohl nevybavit jedno jméno. Jan Laban sice mnohým nic neřekne, ale Vladimír Páral již ano.
Pavel Liprt
Česká televize zakletá v čase, nejenom o Vánocích
Myslím, že by nebylo špatné, kdyby se na české obrazovky vrátili tzv. slovenské pondělky, vyhrazené v tehdejší Československé televizi tvorbě bratislavského studia.
Pavel Liprt
Vodní i císařské Beš – Gabčíkovo (Nagymaris)
„Sypte“. Pět písmen, která změnila svět kolem Dunaje. Tento povel vydal na podzim 1992 ředitel Vodohospodářské výstavby. Desítky nákladních aut začaly přehrazovat koryto Dunaje, aby podstatná část vody tekla do umělého kanálu.
Pavel Liprt
Dunajská Streda (Dunaszerdahely)
Dunajská Streda nebo Dunaszerdahely. Název Dunajská Streda pochází z roku 1256, odkdy se používá ten druhý, to nevím. Ale maďarština je to, oč tu běží.
Pavel Liprt
Venkovka, svitavská galerie pod širým nebem (Svitavy)
Jsou místa, která musí člověk objevit sám. Ani v infocentru ve Svitavách mi o jednom takovém neřekli, i když ho mají za rohem. Mám na mysli ojedinělou galerii „Venkovka“ v ulici Pod Věží.
Pavel Liprt
Katapult s Nostalgií i bez ní
Katapult a jeho deska i turné s názvem Nostalgia. Kdo pamatuje slavné období této legendární skupiny, určitě se jisté nostalgii neubrání.
Pavel Liprt
Broumovská krajina plná barokních památek, pískovcových skal a všelijakých kouzel
Možná řeknete, že to moje povídání není objektivní, ale ono záleží, jak se kdo na ten svět dívá a čeho si všímá. Já jsem na Broumovsku objevoval samé krásné a zajímavé věci, ale to mě potkává po boku mé úžasné ženušky již 31 let.
Pavel Liprt
Obrázky (nejenom) z Broumovska – Wenkeův dům v Jaroměři
Proč neudělat své ženušce radost a nevzít ji na nákupy. Tak nějak uvažuji při cestě z Broumovska domů. Ale obchodní dům „A. Wenke a syn“ už moc zboží na prodej nemá, i když mají otevřeno.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 487
- Celková karma 15,74
- Průměrná čtenost 1870x
Seznam rubrik
- Úvahy a názory
- Povídky a veršování
- Pro moji ženušku
- Cestování a putování u nás
- Cestování a putování po světě
- Karlovy Vary
- Obrázky z Kutné Hory
- Obrázky z Prahy
- Obrázky ze Šumavy
- Dobrou chuť
- Obrázky z Benátek
- Obrázky z Izraele
- Obrázky z Říma
- Obrázky z Brna
- Nejčtenější články
- Obrázky z Vídně
- Obrázky z Norska
- Obrázky ze Slovenska
- Kultura a umění
- Teplice a Ústí nad Labem
- Plavby s Maxem