Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Brtníci, brtě a Brtnické Hradčany

13. 05. 2017 12:12:00
Brtnice je menší, ale půvabné město ve východní části okresu Jihlava v Kraji Vysočina, kde se patrně kdysi dávno lidé věnovali ušlechtilé zábavě, brtnictví.

První písemná zmínka pochází z roku 1234, kdy je Brtnice darována Václavem I. cisterciáckému klášteru v Předklášteří u Tišnova. Ale obec je pravděpodobně starší a byla založena v místě, kudy procházely staré obchodní cesty. Když po nich lidé putovali, potřebovali nějak překonat řeku Brtnici, která městem protéká. A tak mosty sehrály v historii obce významnou úlohu a své kouzlo si ponechaly dodnes.

V současnosti je historické jádro městskou památkovou zónou a tudíž Brtnice ležící v nadmořské výšce 515 metrů za návštěvu určitě stojí. I ten, kdo jenom projíždí, si určitě všimne dvou zajímavých mostů. První z nich tvoří dominantu brtnického náměstí a komunikace přes něj vede k zámku a dále na Stonařov.

Barokní most se nazývá farní, je devět metrů dlouhý a pět metrů široký. Jeho jediný oblouk má rozpětí sedm metrů a vrchol mostní klenby je čtyři metry nad hladinou říčky Brtničky. Spodní část mostu je z kamenných kvádrů.

Datování soch na tomto mostě se nedochovalo a tak odborníci usuzují, že spolu s mostem pocházejí ze stejného období. Autorem barokních soch je věhlasný sochař David Lipart a tudíž by se mělo jednat o 1. čtvrtinu 18. století, kdy byly sochy zhotoveny z mušlového vápence.

Některé prameny sice uvádějí, že je autor soch neznámý, ale to určitě nebrání návštěvníkovi městečka, aby nezkusil poznávat jednotlivé světce. První socha vlevo od radnice představuje sv. Františka z Pauly, poustevníka a zakladatele řeholního řádu paulánů, druhá znázorňuje patrně sv. Floriána, katolického světce a mučedníka, poslední sochou na této straně mostu je mučedník katolické církve a jeden z českých zemských patronů, sv. Jan Nepomucký.

Na druhé straně mostu je jistota určení pouze u prostřední sochy. Sv. Roch z Montpellieru byl francouzský katolický světec a jeden z nejoblíbenějších ochránců proti moru. U dalších dvou se názory rozcházejí, ale většinou se uvádí, že se jedná o sochu proroka, sv. Jana Křtitele a sochu moravského katolického kněze a faráře, sv. Jana Sarkandra. Někde se lze také dočíst, že se jedná o sochy moravských věrozvěstů sv. Metoděje a Cyrila.

Most je to sice krásný, ale je potřeba pokračovat v putování podél Brtničky. O kousek dál čeká ještě jedna lahůdka. Most pod zámkem je o něco vyzdobenější než ten na náměstí. Ani v tomto případě se o vzniku a autorství soch na mostě nezachovaly přesné písemné údaje. Autorem soch by ale měl být také věhlasný sochař David Lipart.

Koho barokní sochy na mostě představují je jasné. Při pohledu ve směru od náměstí je to portugalský františkánský mnich, teolog a kazatel sv. Antonín z Padovy, zvaný též Antonín Paduánský. Dále je tu sousoší Piety – Bolestná Pana Marie s tělem Krista na klíně. Poslední sochou je blahoslavená Juliána (Giuliana), řeholnice z italského rodu Collalto et San Salvatore, který byl majitelem brtnického panství v letech 1623 až 1945.

Po pravé straně mostu je to nejprve poslední z dvanácti apoštolů Ježíše Krista, sv. Juda Tadeáš, vedle něj římský voják a křesťanský mučedník sv. Šebestián a jako jediný nechybí na obou dvou mostech sv. Jan Nepomucký.

Datum stavby mostu není známo, ale lze jej odvodit z datace u soch, které pocházejí z let 1715 až 1718, kdy byly zhotoveny z mušlového vápence. Mostu pod zámkem neřeknou staří pamětníci jinak než „Židovský“ nebo „Dolní“. Je zajímavý mimo jiné tím, že má sochy osázené pouze na jednom ze dvou oblouků. Někde se uvádí, že sochy zdobí pouze „křesťanskou“ část a druhá, „židovská“ polovina mostu sochy nepotřebuje. Ale toto tvrzení nemá opodstatnění a přesný důvod bude asi ten, že druhý oblouk byl dostavěn později a na další sochy patrně nebyly peníze nebo se nenašel správný sochař.

Celkem je most osmnáct metrů dlouhý a pět metrů široký. Klenby byly vytvořeny z neopracovaného lomového kamene. Pozadí tomuto sochařskému skvostu tvoří samotný brtnický zámek tyčící se na kopci nad obcí, a tudíž některé pohledy na most jsou velice zajímavé a objevují se v tištěných průvodcích i na internetu. Občas lze najít označení „Moravské“ či „Brtnické Hradčany“.

Na první pohled by se mohlo zdát, že procházka po brtnických mostech by mohla být v současné době poměrně krátká, ale opak je pravdou. Dva zmíněné mosty nejsou jediné, které má městečko. Je tady například zajímavý renesanční mostní klenot, most před zámkem a další mostky či lávky. Proto má asi také městečko Brtnice most ve svém znaku.

Brtnice má samozřejmě mnohem více pozoruhodných památek, ale to by bylo na delší povídání a já si to schovám na další vyprávění. Snad jenom ještě k názvu města, kde patrně bylo kdysi hodně včelařů. Jim se totiž dříve říkalo brtníci a jejich řemeslu brtnictví. A tudíž je možné, že všímavý poutník by ještě dnes objevil v okolí Brtnice tzv. brtě neboli dutiny v kmenech stromů, kde bydlely včeličky.

Autor: Pavel Liprt | sobota 13.5.2017 12:12 | karma článku: 31.03 | přečteno: 727x

Další články blogera

Pavel Liprt

Dvořákova Symfonie č.9 e moll a karlovarský Poštovní dvůr dnes i před 123 lety

Symfonie č.9 e moll, op. 95, známá pod názvy „Novosvětská“ či „Z Nového světa“ žije dodnes na celém světě. Na rozdíl od Poštovního dvora v Karlových Varech, který skomírá.

20.7.2017 v 17:45 | Karma článku: 10.74 | Přečteno: 142 | Diskuse

Pavel Liprt

Viděno z jednadvacítky aneb příběh jednoho Baťova domu ve dvou městech a 12. červenec 1932

Kdo se nerozhlédne z báječné vyhlídky zlínského Baťova mrakodrapu, jakoby ve Zlíně ani nebyl. Tato unikátní stavba vznikla v době, kdy v Baťově Zlíně muselo být všechno nejvyšší, největší, nejmodernější a nejdokonalejší.

12.7.2017 v 12:26 | Karma článku: 21.80 | Přečteno: 440 | Diskuse

Pavel Liprt

U kanónu stál a ládo ládoval, aneb jak dopadl kanonýr Jabůrek tenkrát v šestašedesátém

Léto roku 1866 přineslo do střední Evropy především krvavý konflikt, který se nazývá Prusko-rakouská válka, Německá válka či Sedmitýdenní válka. Důležitější než název je skutečnost, že se téměř sto tisíc mužů nevrátilo domů.

3.7.2017 v 18:48 | Karma článku: 23.53 | Přečteno: 561 | Diskuse

Pavel Liprt

Komňa - vesnice roku 1592 nebo 2011?

Že se Jeníček narodil, to je jisté. Dokonce i na dni se všichni shodnou, byl to 28. březen 1592. Horší je to ale s místem narození Jana Amose Komenského. Nic určitě nezkazím, když uvedu, že se tak stalo na jihovýchodní Moravě.

27.6.2017 v 15:06 | Karma článku: 24.38 | Přečteno: 559 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Libor O. Novotný

Víkend v Rusku (Carskoje Selo a Jantarová komnata)

Kdyby se hypoteticky našla ztracená Jantarová komnata, co se s ní bude dít dál? Bude vrácena na původní místo, když tam ji už dávno nahradila naprosto přesná kopie (zhotovená podle fotografií), tedy vlastně druhý originál?

24.7.2017 v 15:00 | Karma článku: 22.97 | Přečteno: 478 | Diskuse

Dominika Hatzelová

Portugalsko II, kafíčko a sport

Žádný spěch, hlavně klídek. Káva k snídani, obědu i večeři a dlouhé noci plné mejdanů, to je Portugalsko.

24.7.2017 v 11:07 | Karma článku: 9.59 | Přečteno: 292 | Diskuse

Milan Zajíc

Alpské kroupy v akci

Většinou jsem dávám optimistické fotografie z hor. Dnes to ale budou trochu jiné záběry. Nebudou na nich krásné kopce, ale pouze nížina ....... po krupobití, které tady včera proběhlo.

24.7.2017 v 9:07 | Karma článku: 7.43 | Přečteno: 288 | Diskuse

Eva Hauserová

S malým Felixem do Kadaně

Vůbec poprvé jsem se se svým vnoučkem vypravila na dvoudenní výlet. Užila jsem si to a doufám, že on taky!

24.7.2017 v 8:29 | Karma článku: 8.09 | Přečteno: 264 | Diskuse

Martina Mičková

Podzemní chodby, vojenská pevnost a svět miniatur

Možnost, jak za jediný den uvidět významné budovy celého světa, zažít prohlídku vojenské pevnosti a projít se podzemními chodbami, je navštívit polské Klodzsko.

24.7.2017 v 0:13 | Karma článku: 6.88 | Přečteno: 369 |
Počet článků 162 Celková karma 25.72 Průměrná čtenost 1166

Životní motto: Cestuji do dalekých i blízkých míst jako do pohádky, ale za nějaký čas se vždy rád vracím domů zpátky. Vydávám se hledat zajímavá místa tam i sem, nebloudím, stačí jít rovnou za nosem.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.