Brtnice je menší, ale půvabné město ve východní části okresu Jihlava v Kraji Vysočina, kde se patrně kdysi dávno lidé věnovali ušlechtilé zábavě, brtnictví.
První písemná zmínka pochází z roku 1234, kdy je Brtnice darována Václavem I. cisterciáckému klášteru v Předklášteří u Tišnova. Ale obec je pravděpodobně starší a byla založena v místě, kudy procházely staré obchodní cesty. Když po nich lidé putovali, potřebovali nějak překonat řeku Brtnici, která městem protéká. A tak mosty sehrály v historii obce významnou úlohu a své kouzlo si ponechaly dodnes.
V současnosti je historické jádro městskou památkovou zónou a tudíž Brtnice ležící v nadmořské výšce 515 metrů za návštěvu určitě stojí. I ten, kdo jenom projíždí, si určitě všimne dvou zajímavých mostů. První z nich tvoří dominantu brtnického náměstí a komunikace přes něj vede k zámku a dále na Stonařov.
Barokní most se nazývá farní, je devět metrů dlouhý a pět metrů široký. Jeho jediný oblouk má rozpětí sedm metrů a vrchol mostní klenby je čtyři metry nad hladinou říčky Brtničky. Spodní část mostu je z kamenných kvádrů.
Datování soch na tomto mostě se nedochovalo a tak odborníci usuzují, že spolu s mostem pocházejí ze stejného období. Autorem barokních soch je věhlasný sochař David Lipart a tudíž by se mělo jednat o 1. čtvrtinu 18. století, kdy byly sochy zhotoveny z mušlového vápence.
Některé prameny sice uvádějí, že je autor soch neznámý, ale to určitě nebrání návštěvníkovi městečka, aby nezkusil poznávat jednotlivé světce. První socha vlevo od radnice představuje sv. Františka z Pauly, poustevníka a zakladatele řeholního řádu paulánů, druhá znázorňuje patrně sv. Floriána, katolického světce a mučedníka, poslední sochou na této straně mostu je mučedník katolické církve a jeden z českých zemských patronů, sv. Jan Nepomucký.
Na druhé straně mostu je jistota určení pouze u prostřední sochy. Sv. Roch z Montpellieru byl francouzský katolický světec a jeden z nejoblíbenějších ochránců proti moru. U dalších dvou se názory rozcházejí, ale většinou se uvádí, že se jedná o sochu proroka, sv. Jana Křtitele a sochu moravského katolického kněze a faráře, sv. Jana Sarkandra. Někde se lze také dočíst, že se jedná o sochy moravských věrozvěstů sv. Metoděje a Cyrila.
Most je to sice krásný, ale je potřeba pokračovat v putování podél Brtničky. O kousek dál čeká ještě jedna lahůdka. Most pod zámkem je o něco vyzdobenější než ten na náměstí. Ani v tomto případě se o vzniku a autorství soch na mostě nezachovaly přesné písemné údaje. Autorem soch by ale měl být také věhlasný sochař David Lipart.
Koho barokní sochy na mostě představují je jasné. Při pohledu ve směru od náměstí je to portugalský františkánský mnich, teolog a kazatel sv. Antonín z Padovy, zvaný též Antonín Paduánský. Dále je tu sousoší Piety – Bolestná Pana Marie s tělem Krista na klíně. Poslední sochou je blahoslavená Juliána (Giuliana), řeholnice z italského rodu Collalto et San Salvatore, který byl majitelem brtnického panství v letech 1623 až 1945.
Po pravé straně mostu je to nejprve poslední z dvanácti apoštolů Ježíše Krista, sv. Juda Tadeáš, vedle něj římský voják a křesťanský mučedník sv. Šebestián a jako jediný nechybí na obou dvou mostech sv. Jan Nepomucký.
Datum stavby mostu není známo, ale lze jej odvodit z datace u soch, které pocházejí z let 1715 až 1718, kdy byly zhotoveny z mušlového vápence. Mostu pod zámkem neřeknou staří pamětníci jinak než „Židovský“ nebo „Dolní“. Je zajímavý mimo jiné tím, že má sochy osázené pouze na jednom ze dvou oblouků. Někde se uvádí, že sochy zdobí pouze „křesťanskou“ část a druhá, „židovská“ polovina mostu sochy nepotřebuje. Ale toto tvrzení nemá opodstatnění a přesný důvod bude asi ten, že druhý oblouk byl dostavěn později a na další sochy patrně nebyly peníze nebo se nenašel správný sochař.
Celkem je most osmnáct metrů dlouhý a pět metrů široký. Klenby byly vytvořeny z neopracovaného lomového kamene. Pozadí tomuto sochařskému skvostu tvoří samotný brtnický zámek tyčící se na kopci nad obcí, a tudíž některé pohledy na most jsou velice zajímavé a objevují se v tištěných průvodcích i na internetu. Občas lze najít označení „Moravské“ či „Brtnické Hradčany“.
Na první pohled by se mohlo zdát, že procházka po brtnických mostech by mohla být v současné době poměrně krátká, ale opak je pravdou. Dva zmíněné mosty nejsou jediné, které má městečko. Je tady například zajímavý renesanční mostní klenot, most před zámkem a další mostky či lávky. Proto má asi také městečko Brtnice most ve svém znaku.
Brtnice má samozřejmě mnohem více pozoruhodných památek, ale to by bylo na delší povídání a já si to schovám na další vyprávění. Snad jenom ještě k názvu města, kde patrně bylo kdysi hodně včelařů. Jim se totiž dříve říkalo brtníci a jejich řemeslu brtnictví. A tudíž je možné, že všímavý poutník by ještě dnes objevil v okolí Brtnice tzv. brtě neboli dutiny v kmenech stromů, kde bydlely včeličky.
