Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
TB

můj příběh je taky zajímavý, odehrál se v době okupace. Po normální cestě turistické jsem vylezl na Bezděz, šlo se z Doks ale spalo se u Mácháče.

A zpátky jsem si proč bych měl jít obloukem vezmu to zkratkou rovně. Pravda místní vesničani na mně koukali, kam si to štráduji, ale neříkali nic. asi po 3 km jsem zjistil, že okolí cesty se prudce změnilo, takový divný, zpustlý les, nechtělo se mi už vracet.

Ten kopeček jsem míjel, ale pořád to bylo divné. Na takové planině jsem našel stopy tanků, tož se začalo hledat jak z toho ven. Orientovalo se podle slunce, no a pak v dáli jsem uviděl jakousi postavu, podotýkám jinak bylo příšerné vedro, když přišla blíž.zjistilo se, že sovětský voják, pot z něj lil, stejně ze mně na zádech měl samopal. A začal jsem si říkat, že to není dobré, došlo mi že se pohybuji ve vojenském prostoru. No dopadlo to dobře voják mi jen pokynul a já uhaněl ven z prostoru.

Ale pravda je takové, vůbec jsem nevěděl, že jsem do něj vlezl z té strany to nebylo označené

0 0
možnosti
PL

Zajímavý zážitek, který dopadl naštěstí dobře.

1 0
možnosti
  • Počet článků 487
  • Celková karma 15,46
  • Průměrná čtenost 1870x
Životní motto: Cestuji do dalekých i blízkých míst jako do pohádky, ale za nějaký čas se vždy rád vracím domů zpátky. Vydávám se hledat zajímavá místa tam i sem, nebloudím, stačí jít rovnou za nosem.