Jojo , KHB "úpěl" v Brixenu , kapesné měl srovnatelné s platem učitele v Cechách. Stravu a ubytování zdarma...

Podobně jsme "úpěli" pod knutou Habsburků....konec devatenáctého století až po 1.WW byla zvána Belle Epóque - začínal automobilismus , sem tam poletovat nějaký balón , pohyblivé obrázky zvané kinematograf , žádný velký spěch - Karel Poláček , Kamil Lhoták , Adolf Branald......

Takto jsme se to učili ve škole. Tak mě napadá, jak se jednou bude vyučovat ve škole o dnešní době.

Byl jsem velice překvapen, jel malebné městečko je. Poslali jej do vyhnanství, ale srovnejme to s nátlakem StB na vyhnání nepohodlných osob. Začínali venku od nuly a ještě jim tu sebrali majetky... proč autory zvěrstev soudíme po více než třiceti letech?

Nesvoboda je nesvoboda a to i v Brixenu i za monarchie. Samozřejmě je paradoxní, že velká část pracujícího lidu, nositele politické moci v naší zemi by v letech 1945-1989 dala přednost utrpení v Brixenu před životem v zemích tábora míru a socialismu. Havlíček by se tomu je uchechtl.

Pavle, duševní útrapy byly určitě daleko horší než fyzické. Při čtení tvého článku, jsem si vzpomněl na jiného českého rebela a buřiče: Na klíně Polyxenu, zajel jsem do Brixenu na lyže. Teď piju slivovici, hýčkaje krasavici z Adiže. A než jí zrudnou líčka z tyrolského, vzpomenu na Havlíčka Borovského. Namísto elegií myslím však na orgii v negližé. (Karel Kryl)

Na vysoké škole jsem si četl Havlíčka Borovského a poslouchal Karla Kryla. Oba jsem mohl.

Nadherne mestecko, kdyz jsem ho prvne videl, zavidel jsem Karlu Havlickovi to vyhnanstvi

Já jsem tam ještě nebyl.

Tak já měl na češtinu před 60 lety dobré učitele. Zdůrazňovali tu duševní stránku "útrap", odloučení ... Tenkrát žádné videokonference či chytré mobily neexistovaly a Brixen před 170 lety také tak výstavný nebyl.

Zasloužená karma

Když byl internován, požádal ministra Bacha o zvýšení apanáže pro opuštěnou manželku s dcerou. Bylo mu nějakou roční stovkou zlatých vyhověno. Na ten dům, který je dnes v soukromých rukou, jsme se byli před lety s kamarády podívat - majitelka byla ochotná a dovolila nám venkovní prohlídku. Pobyt v alpském prostředí Brixenu mu prý o několik let prodloužil život s TBC, kterým se nakazil od manželky Julie. I dcera Zdenka, nazývaná po jeho smrti dcerou národa, na TBC zemřela také. https://www.vets.cz/vpm/ostatni/single/37419/

Děkuji za přečtení i doplnění.

K. Havlíček Borovský je mým oblíbeným autorem. Jeho Křest Sv. Vladimíra v sobě skrývá trvalé pravdy, které platí i po téměř dvou stoletích od vzniku díla. Moje sestra má to štěstí, že z dědictví po pradědečkovi vlastní první vydání (snad dokonce vlastním nákladem). Já mám doma jen vydání z r.1956 ze SPN v edici Mimočítanková četba, vázaný výtisk v ceně 3,80 Kčs, kterou jsem získal v dětském věku výměnou se spolužákem za Historii stalingradského traktoru od. J. Fučíka. Byly to odměny za recitační vystoupení. Knížečka je řádně ohmataná, protože je poměrně často otevíraná. Moje maminka komentovala Havlíčkovo vyhnanství v Brixenu tak, že pobyt na horském vzduchu byl pro něj ze zdravotního hlediska vlastně dobrodiním. Trpěl totiž souchotinami. Musel to být ale úžasný člověk ten Havlíček.

Velice zajímavé. Děkuji.

Á je to tady zase..."Bože milý, jsi-li chraň duši mou, mám-li nějakou."

Když už cituji, tak pořádně. No jo, Nikl.