Želva a Obyčtov nebo Obyčtov a želva? Jedna obec se zajímavou plastikou a farním kostelem.

14. 09. 2015 17:15:53
Byla návštěva na první pohled obyčejné vesnice Obyčtov neobyčejným zážitkem? Samozřejmě. Pro mě je každá cesta nezapomenutelná! Kdyby nebyla, tak nemá smysl někam jezdit. Zapomínat mohu doma.

Jednoho krásného dne jsme projížděli na první pohled nenápadnou obcí Obyčtov, která leží v kraji Vysočina, asi devět kilometrů jihovýchodně od Žďáru nad Sázavou. Kdybychom nebyli dopředu vybaveni potřebnými informacemi, asi bychom zde ani nezastavili. Ale my jsme zabrzdili, odbočili z hlavní silnice a nelitovali.

U mostu přes říčku Oslavu je od roku 2008 vybudován příjemný park, kterému dominuje zajímavá plastika, jejímž autorem je žďárský rodák, umělec, sochař a malíř Michal Olšiak. Tato úžasná socha želvy z betonu se zde zabydlela roku 2010.

Výběr zvířete nebyl náhodný. Želva se totiž nachází ve znaku obce Obyčtov. Toto zvíře bylo svého času v církevních kruzích velmi oblíbené. Vesnice je poprvé doložena roku 1341 a její nejvýznamnější památkou a dominantou je kostel zasvěcený památce Navštívení Panny Marie. Na místě, kde stával původní kostel již v roce 1672 (podle pověsti byl údajně vystavěn již v roce 1234), nechal v roce 1730 opat cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou Václav Vejmluva vybudovat svatostánek nový.

A není to kostel jen tak ledajaký. Tato malá obec se totiž může pyšnit velkou stavbou, jejíž návrh vypracoval geniální barokní architekt Jan Blažej Santini – Aichel. Ve svých plánech zvolil netradiční půdorys želvy, znak stálosti ve víře, věrnost a trpělivost. Želva by měla též vyjadřovat soustředění a ochranu, jelikož se v době nebezpečí uchyluje pod svůj krunýř. K symbolu želvy se samozřejmě vyjádřilo více odborníků, ale to by bylo delší povídání.

V roce 1735 byla barokní stavba dokončena a zasvěcena Navštívení Panny Marie. Roku 1798 byla ke kostelu přistavěna hranolová věž zvonice. Dnešní podoba kostela je sice ovlivněna řadou novějších úprav, které částečně narušili původní Santiniho koncepci, ale myslím, že místo má určitě stále své kouzlo.

Obdélníková loď kostela se zkosenými rohy představuje tělo želvy, čtyři nárožní kaple jsou nohy, presbytář se seříznutými východními rohy tvoří krk a polygonální sakristie hlavu. Kaple s předsíní na západní straně vytváří ocas želvy. V roce 1829 byly přední dvě nárožní kaple ubourány. Tím přišla želva o přední nožičky, což se jí samozřejmě nelíbilo a v kostele začala praskat klenba. V době pozdější (stavební úpravy po roce 1964) tudíž lidé usoudili, že jí je vrátí zpět. Pro představivost jsem okopíroval snímek z katastru, kde však ty přední nožky nejsou. Oni nebyly ani na císařské mapě z roku 1835, kdy se obec jmenovala Obicztau (též snímek ze stránek ČÚZK).

Kostel i obec byly brzy po dokončení svatostánku hojně navštěvovány a v Obyčtově se lze dodnes zúčastnit slavných poutí. Například letos se první konala v neděli 28. června a druhá v neděli 13. září. Farní kostel Navštívení Panny Marie spravuje Římskokatolická farnost Obyčtov. Nedělní bohoslužby se konají v 10:00 hod.

V těsné blízkosti kostela se nachází památné stromy – Skupina pěti líp velkolistých. Statné, asi 35 m vysoké stromy s mohutnou klenutou korunou už něco pamatují z historie obce i kostela. Jsou totiž staré asi 250 až 300 let. Obvod kmene mají os 290 do 520 cm.

Obcí prochází červená turistická značka. Zaparkovat auto zde není problém. Kdo nezvolí automobil, může přijet autobusem. Vlaková zastávka na trati Havlíčkův Brod – Brno s názvem Ostrov nad Oslavou se také nachází nedaleko.

Ještě se vrátím zpět do parku. Koho zaujme zdejší želva (což asi není problém) a chtěl by vidět od autora další zajímavé věci, může v centru města Žďár nad Sázavou, v ulici Veselské 9/15 navštívit Galerii Michala Olšiaka (http://www.olsiak.cz/), která byla otevřena v roce 2013. Naproti ní je umístěna menší plastika „Charlie Chaplin“ z roku 2011. Ze země se dívá na kolemjdoucí hlava tohoto komika s černou buřinkou. Otevírací dobu má ve všední dny od 8:30 do 17 hodin. Obdobně úžasných plastik od Michala Olšiaka je v okolí mnohem více (Mamlas, Mamut, Krbový mužíček, Rak, Rozcestník, Hroši, Káně,...). Kdyby však chtěl člověk spatřit všechny, musel by si na to vyhradit celý den a mít k dispozici auto. Všechny plastiky jsou volně přístupné a neplatí se u nich žádné vstupné.

Zde je mé povídání o těch místech, která jsem já zatím navštívil: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=477140

Autor: Pavel Liprt | pondělí 14.9.2015 17:15 | karma článku: 35.14 | přečteno: 1564x

Další články blogera

Pavel Liprt

Řím poosmnácté – dřevěné divadlo rozebrali herci, kamenné Římané jako stavební materiál

Velké ticho ruší nějaké zvuky. Že by to byl slavný a velký Řím? Potkal jsem se s ním již několikrát ve škole a dodnes mě nepřestal fascinovat.

11.9.2019 v 21:41 | Karma článku: 9.15 | Přečteno: 109 | Diskuse

Pavel Liprt

Řím posedmnácté a 2.081 let pod nohama (Tiberský ostrov, Ponte Fabricio)

Velké ticho ruší nějaké zvuky. Že by to byl slavný a velký Řím? Potkal jsem se s ním již několikrát ve škole a dodnes mě nepřestal fascinovat.

10.9.2019 v 21:41 | Karma článku: 9.23 | Přečteno: 90 | Diskuse

Pavel Liprt

Řím pošestnácté a konečně pravý Řím ve čtvrti Trastevere já spatřím

Je pravda, že také čtvrť Trastevere již objevili turisté, ale pořád to tu lze nazvat „opravdovým“ Římem s opravdu zajímavou atmosférou.

10.9.2019 v 12:11 | Karma článku: 10.54 | Přečteno: 276 | Diskuse

Pavel Liprt

Řím popatnácté a Andělský hrad i most (Castel Sant'Angelo, Ponte Sant'Angelo)

Velké ticho ruší nějaké zvuky. Že by to byl slavný a velký Řím? Potkal jsem se s ním již několikrát ve škole a dodnes mě nepřestal fascinovat.

9.9.2019 v 18:11 | Karma článku: 10.52 | Přečteno: 152 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Klára Tůmová

Všechno je jednou poprvé

...ale některá poprvé by si člověk snad i odpustil. V momentě, kdy je prožívá, si uvědomí dosavadní štěstí na okolnosti. Nikdy mi o dovolené nebylo blbě... Nikdy jsem nemusela dokončit etapu autobusem, vždycky po svých...

22.9.2019 v 16:46 | Karma článku: 10.04 | Přečteno: 234 | Diskuse

Jaroslav Babel

Léto roku devatenáctého (24.)

Vše dopadlo podle plánů a po měsíci skutečně pokračuji v dovolené, a tedy i ve vyprávění. Druhá letní cesta roku devatenáctého se (možná zcela výjimečně) obešla bez bloudění, navíc se odehrála částečně na nových místech.

19.9.2019 v 19:09 | Karma článku: 5.26 | Přečteno: 165 | Diskuse

Klára Tůmová

Neboj, my jsme namakaný!

Pojeď do Jeseníků, říkali. Budeme chodit jak divý, říkali. A tak po mnohých změnách programu a seznamu zúčastněných den D nastal za intenzivního přání, aby shora nic nepadalo.

19.9.2019 v 17:24 | Karma článku: 15.56 | Přečteno: 481 | Diskuse

Petr Havránek

Pohoří Totes Gebirge.

Oblast Totes Gebirge láká milovníky hor všech podob-trekaře, ferratisty i skalní lezce. Můžete se jen tak toulat po vápencových pláních, nebo propotit triko při výstupu na některou z horských chat či vrcholků masivu.

19.9.2019 v 7:00 | Karma článku: 11.34 | Přečteno: 331 | Diskuse

Ladislav Kratochvíl

V koordinaci prací je Česká republika světová velmoc

Kdyby mi někdo říkal, že meziměstský autobus jede 50 kilometrovou trasu hodinu a půl, nevěřil bych mu, dokud jsem to nezažil sám.

18.9.2019 v 7:28 | Karma článku: 22.77 | Přečteno: 727 | Diskuse
Počet článků 254 Celková karma 15.51 Průměrná čtenost 1366

Životní motto: Cestuji do dalekých i blízkých míst jako do pohádky, ale za nějaký čas se vždy rád vracím domů zpátky. Vydávám se hledat zajímavá místa tam i sem, nebloudím, stačí jít rovnou za nosem.

Najdete na iDNES.cz