Obrázky z Prahy: Krannerova kašna - jedinečná stavba a K.H.Borovský i František I.

1. 12. 2016 16:00:45
Krannerova kašna či Hold českých stavů nebo Pomník Františka I. Všechny tyto názvy lze vidět či slyšet v souvislosti s velmi zajímavou stavbou v krásně upraveném parku Národního probuzení.

Při procházce po Smetanově nábřeží kolem řady domů to člověk ani nečeká. Kde se vzal, tu se vzal, malý parčík, jehož jméno není ani moc známé. A v něm zajímavý pomník. Alespoň na první pohled to tak vypadá. Když však přijde blíž, zjistí, že je to vlastně kašna. Ale ne ledajaká. Pro svůj vzhled určitě snese označení netypická a jedinečná stavba.

Myšlenka postavit na tomto místě pomník císaři Františku I. vznikla patrně v Českém zemském sněmu, kde byla také oficiálně schválená v dubnu roku 1835. Realizaci však předcházelo v roce 1841 dokončení řetězového mostu (v místě dnešního mostu Legií), který spojoval tuto část Prahy s Malou stranou a se Smíchovem. Následovala úprava přilehlého nábřeží (nyní Smetanova), které tak bylo prvním zpevněným kamenným nábřežím v Praze jako vyhlídkové promenády.

Na pomník a kašnu došlo až roku 1845, kdy byl v srpnu položen základní kámen. Autorem tohoto díla v novogotickém stylu je architekt Josef Ondřej Kranner, kameník Karel Svoboda a sochaři Josef Max a Josef Kamil Böhm. Jistou inspirací snad mělo být obdobné dílo ze 14. století v Norimberku. Důvod výstavby byl nade vše jasný. Oslava habsburské vlády. Avšak dějiny mají na věci někdy jiný názor. Přišel bouřlivý rok 1848, dokončení stavby se zpozdilo a tak se odhalení konalo až 30. května 1850. Do gotické stély pomníku byla pod baldachýn vsazena bronzová jezdecká socha císaře Františka I.

Vzhledem ke zmíněné politické situaci se tak stalo v tichosti, bez velkých oslav. Přesto byla socha chápána jako symbol potlačování liberálních a národních snah. Známý je například posměšný epigram nazvaný „NOVINA Z PRAHY“ od Karla Havlíčka Borovského:

Na nábřeží podívat se běž,

gotická se na něm staví věž.

Okolo ní českých krajů chlouba,

a ve věži bude - trouba.

A tak se není co divit, že se v polovině roku 1919, po vyhlášení samostatného Československa, 291 cm vysoká jezdecká socha odstěhovala do lapidária Národního muzea. Nenávist ke všemu habsburskému a vypořádání se s Rakousko-Uherskou monarchií si žádaly své. Naštěstí se na toto místo nevypravil rozvášněný dav, jako tomu bylo 3. listopadu 1918, kdy byl stržen Mariánský sloup na Staroměstském náměstí.

Zbývající část tohoto uměleckého díla zůstala na svém místě a stála tam bez větších změn až do začátku tohoto tisíciletí, kdy se v rámci provádění obnovy a oživení pomníku vrátila dne 29. srpna 2003 do jeho stély jezdecká socha císaře Františka I. Pouze ale kopie, originál zůstal na svém místě. Stalo se tak celkem bez většího zájmu veřejnosti. O něco později, začátkem října téhož roku, začala také téct voda do kašny, která tak mohla po letech opět sloužit svému původnímu účelu. Navíc byl okolo ní upraven park.

Jedná se o 29 metrů vysoký pomník, který je zkombinovaný s kašnou. Ta má tvar mělké nádrže na osmibokém půdorysu s pilíři, na nichž stojí figury tehdejších šestnácti českých krajů v čele (směrem k řece) se sedmnáctou sochou, alegorickou postavou hlavního města. O něco výš jsou umístěny alegorické sochy míru, hojnosti (představují ideální stavy) a dále postavy vědy, umění, orby, hornictví, průmyslu a obchodu. Tyto sochy by také mohly znázorňovat rozkvět země, ale ohledně ikonografického určení jednotlivých soch nepanuje mezi odborníky zcela shoda. Přívod vody pro kašnu vyřešil Josef Kranner ve spolupráci se stavitelem zmíněného nábřeží, Vojtěchem Lannou a s mechanikem Romualdem Božkem. Zařízení na čerpání vody bylo umístěno pod spodní částí pomníku, v šachtě, která je spojena s podzemní chodbou vedoucí do Divadelní ulice.

Tento typ pomníku ve tvaru vysoké fiály není u nás zcela běžný. Většinou byl použitý na vrcholu pilířů opěrného systému katedrály, kde kromě výtvarného hlediska plnil i statickou funkci, když pomáhal roznést tlaky klenby. Lze ji však spatřit také na štítek budov, u oken, portálů, nik, jednotlivých soch nebo u oltářů. Fiála jako gotický architektonický prvek je štíhlý jehlan osázený kraby a ukončený křížovou kytkou. Svou nespornou vertikalitou vyjadřuje touhu po přiblížení se k nebi.

Pozn.:

Mariánský sloup na Staroměstském náměstí, o které jsem se zmínil, mě také zaujal a jednou jsem o něm něco napsal: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=482621

Autor: Pavel Liprt | čtvrtek 1.12.2016 16:00 | karma článku: 39.81 | přečteno: 1209x

Další články blogera

Pavel Liprt

Koupím štěstí, nabídněte

Nejprve bude dobré, když ten nadpis upřesním, o koupi štěstí pro svou ženu již dlouho sním. Nabídněte prosím nějakou dobrou cenu, nejlépe na splátky, hotovost já neseženu.

18.4.2019 v 6:37 | Karma článku: 11.56 | Přečteno: 132 | Diskuse

Pavel Liprt

Děkuji Ti

Snažím si hledět známého hesla a nefušovat básníkům do řemesla. Moje ženuška má však již ....let život ráda, a tak si dnešní den nějaký ten veršík žádá.

26.3.2019 v 6:36 | Karma článku: 23.85 | Přečteno: 395 | Diskuse

Pavel Liprt

Izrael pojedenácté - země rozlohou celkem malá, ale kouzlem více než velká. Avšak.....

Arabové i Židé, mladí či starší. Různí lidé se různě chovají, i když se na první pohled tak nezdají.

13.3.2019 v 17:48 | Karma článku: 19.09 | Přečteno: 450 | Diskuse

Pavel Liprt

Izrael podesáté - země rozlohou celkem malá, ale kouzlem více než velká (bát se či nebát)

Když jsme odlétali do Izraele a obdobně při našem návratu, jsme nejčastěji slyšeli slova „strach z návštěvy země“. Odpověď máme jednoznačnou: „Ne, neměli strach a rádi se tam ještě někdy podíváme.“

10.3.2019 v 15:41 | Karma článku: 23.39 | Přečteno: 570 | Diskuse

Další články z rubriky Praha a střední Čechy

Simona Procklová

Hrnčířské slavnosti na zámku Nelahozeves

První letošní výlet do Dětenic nebyl úplně dle mých představ. Naštěstí se hned navazující víkend konaly hrnčířské slavnosti na zámku Nelahozeves a tam jsem si tak trochu zpravila chuť. I když zde nešlo v první řadě o jídlo.

22.4.2019 v 12:42 | Karma článku: 6.65 | Přečteno: 142 | Diskuse

Simona Procklová

Dětenická pranice o kus žvance

Nevím, jestli to tak taky máte, ale u mě první hezké dny vždy probudí nadšení pro plánování výletů. V minulém roce se v tomto smyslu nezadařilo. Plány sice byly, ale jak to tak bývá, tak člověk plánuje

21.4.2019 v 11:39 | Karma článku: 19.60 | Přečteno: 739 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Designeři oživili svými výtvory chátrající budovu v centru Prahy

V chátrající budově v hlavním městě začal v pondělí Prague Design week, na kterém umělci prezentují své výtvory. Návštěvníci uvidí šperky, módní návrhy, obrazy nebo bytový nábytek. Součástí výstavy jsou také početné přednášky.

19.4.2019 v 13:49 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 64 | Diskuse

Radek Pálka

Velikonoční hodování

Velikonoce. Jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, oslavou z mrtvýchvstání Ježíše Krista. Vedle toho jsou Velikonoce obdobím lidových tradic spojených s vítáním jara, které s náboženským svátkem souvisí jen volně.

18.4.2019 v 6:00 | Karma článku: 6.54 | Přečteno: 96 | Diskuse

Radek Pálka

Jak jsem zažil Dubaj

Nedávno jsem k našemu patnáctému výročí od svatby zařídil krátký, šestidenní výlet do Dubaje. Původně jsem měl sice v plánu něco skromnějšího. Myslel jsem na Benátky, Amsterdam, nebo některé jiné evropské letovisko.

16.4.2019 v 6:00 | Karma článku: 15.57 | Přečteno: 746 | Diskuse
Počet článků 231 Celková karma 20.59 Průměrná čtenost 1388

Životní motto: Cestuji do dalekých i blízkých míst jako do pohádky, ale za nějaký čas se vždy rád vracím domů zpátky. Vydávám se hledat zajímavá místa tam i sem, nebloudím, stačí jít rovnou za nosem.

Najdete na iDNES.cz