Obrázky z Prahy: Krannerova kašna - jedinečná stavba a K.H.Borovský i František I.

1. 12. 2016 16:00:45
Krannerova kašna či Hold českých stavů nebo Pomník Františka I. Všechny tyto názvy lze vidět či slyšet v souvislosti s velmi zajímavou stavbou v krásně upraveném parku Národního probuzení.

Při procházce po Smetanově nábřeží kolem řady domů to člověk ani nečeká. Kde se vzal, tu se vzal, malý parčík, jehož jméno není ani moc známé. A v něm zajímavý pomník. Alespoň na první pohled to tak vypadá. Když však přijde blíž, zjistí, že je to vlastně kašna. Ale ne ledajaká. Pro svůj vzhled určitě snese označení netypická a jedinečná stavba.

Myšlenka postavit na tomto místě pomník císaři Františku I. vznikla patrně v Českém zemském sněmu, kde byla také oficiálně schválená v dubnu roku 1835. Realizaci však předcházelo v roce 1841 dokončení řetězového mostu (v místě dnešního mostu Legií), který spojoval tuto část Prahy s Malou stranou a se Smíchovem. Následovala úprava přilehlého nábřeží (nyní Smetanova), které tak bylo prvním zpevněným kamenným nábřežím v Praze jako vyhlídkové promenády.

Na pomník a kašnu došlo až roku 1845, kdy byl v srpnu položen základní kámen. Autorem tohoto díla v novogotickém stylu je architekt Josef Ondřej Kranner, kameník Karel Svoboda a sochaři Josef Max a Josef Kamil Böhm. Jistou inspirací snad mělo být obdobné dílo ze 14. století v Norimberku. Důvod výstavby byl nade vše jasný. Oslava habsburské vlády. Avšak dějiny mají na věci někdy jiný názor. Přišel bouřlivý rok 1848, dokončení stavby se zpozdilo a tak se odhalení konalo až 30. května 1850. Do gotické stély pomníku byla pod baldachýn vsazena bronzová jezdecká socha císaře Františka I.

Vzhledem ke zmíněné politické situaci se tak stalo v tichosti, bez velkých oslav. Přesto byla socha chápána jako symbol potlačování liberálních a národních snah. Známý je například posměšný epigram nazvaný „NOVINA Z PRAHY“ od Karla Havlíčka Borovského:

Na nábřeží podívat se běž,

gotická se na něm staví věž.

Okolo ní českých krajů chlouba,

a ve věži bude - trouba.

A tak se není co divit, že se v polovině roku 1919, po vyhlášení samostatného Československa, 291 cm vysoká jezdecká socha odstěhovala do lapidária Národního muzea. Nenávist ke všemu habsburskému a vypořádání se s Rakousko-Uherskou monarchií si žádaly své. Naštěstí se na toto místo nevypravil rozvášněný dav, jako tomu bylo 3. listopadu 1918, kdy byl stržen Mariánský sloup na Staroměstském náměstí.

Zbývající část tohoto uměleckého díla zůstala na svém místě a stála tam bez větších změn až do začátku tohoto tisíciletí, kdy se v rámci provádění obnovy a oživení pomníku vrátila dne 29. srpna 2003 do jeho stély jezdecká socha císaře Františka I. Pouze ale kopie, originál zůstal na svém místě. Stalo se tak celkem bez většího zájmu veřejnosti. O něco později, začátkem října téhož roku, začala také téct voda do kašny, která tak mohla po letech opět sloužit svému původnímu účelu. Navíc byl okolo ní upraven park.

Jedná se o 29 metrů vysoký pomník, který je zkombinovaný s kašnou. Ta má tvar mělké nádrže na osmibokém půdorysu s pilíři, na nichž stojí figury tehdejších šestnácti českých krajů v čele (směrem k řece) se sedmnáctou sochou, alegorickou postavou hlavního města. O něco výš jsou umístěny alegorické sochy míru, hojnosti (představují ideální stavy) a dále postavy vědy, umění, orby, hornictví, průmyslu a obchodu. Tyto sochy by také mohly znázorňovat rozkvět země, ale ohledně ikonografického určení jednotlivých soch nepanuje mezi odborníky zcela shoda. Přívod vody pro kašnu vyřešil Josef Kranner ve spolupráci se stavitelem zmíněného nábřeží, Vojtěchem Lannou a s mechanikem Romualdem Božkem. Zařízení na čerpání vody bylo umístěno pod spodní částí pomníku, v šachtě, která je spojena s podzemní chodbou vedoucí do Divadelní ulice.

Tento typ pomníku ve tvaru vysoké fiály není u nás zcela běžný. Většinou byl použitý na vrcholu pilířů opěrného systému katedrály, kde kromě výtvarného hlediska plnil i statickou funkci, když pomáhal roznést tlaky klenby. Lze ji však spatřit také na štítek budov, u oken, portálů, nik, jednotlivých soch nebo u oltářů. Fiála jako gotický architektonický prvek je štíhlý jehlan osázený kraby a ukončený křížovou kytkou. Svou nespornou vertikalitou vyjadřuje touhu po přiblížení se k nebi.

Pozn.:

Mariánský sloup na Staroměstském náměstí, o které jsem se zmínil, mě také zaujal a jednou jsem o něm něco napsal: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=482621

Autor: Pavel Liprt | čtvrtek 1.12.2016 16:00 | karma článku: 39.89 | přečteno: 1262x

Další články blogera

Pavel Liprt

Radbuza a hoši od bobří řeky

Hoši už asi ne, spíše pánové. Ale bobrů je tam více než dost, alespoň to lze usuzovat podle ohlodaných a také někdy do vody spadlých stromů.

22.8.2019 v 11:04 | Karma článku: 20.62 | Přečteno: 454 | Diskuse

Pavel Liprt

Hamlet doby mobilní aneb Být či nebýt nebo Zůstat či odejít

V amfiteátru pod hradem Loket jsme v rámci Letních shakespearovských slavností shlédli zajímavé provedení Hamleta v podání herců Dejvického divadla,

3.8.2019 v 15:37 | Karma článku: 13.57 | Přečteno: 403 | Diskuse

Pavel Liprt

Obrázky ze Šumavy: Velký Javor s lidmi, Zámecký vrch bez zámku a Polom bez stromů

Z reality všedních dnů, které jsou plné hluku, jsme se rozhodli uniknout do přírodní harmonie a malebných zákoutí pohádkové Šumavy.

23.6.2019 v 16:53 | Karma článku: 17.40 | Přečteno: 449 | Diskuse

Pavel Liprt

Kouzlo nadcházejícího léta aneb oblečená nahota

„Kam to koukáš chlape jeden nezbedný. Ty bys ji snad očima vysvlékl?“ Věty, které občas slýchám a patrně v nadcházejícím létě opět od své ženušky uslyším, když se někdy ohlédnu za pěknou dámou.

13.6.2019 v 19:57 | Karma článku: 23.43 | Přečteno: 798 | Diskuse

Další články z rubriky Praha a střední Čechy

Jan Kvaček

Pražské zdravotnictví. Záměr nebo ignorance?

Proč jsou některé nemocnice krásné a do některých nikdo neinvestoval desítky let? Příběh nemocnice, kde špičkoví lékaři na přístrojích za stovky milionů pracují v prostředí jak z válečného filmu.

23.8.2019 v 20:35 | Karma článku: 17.32 | Přečteno: 325 | Diskuse

Štěpán Budka

Šestkrát a dost. Iluze není totéž, co naděje

Se zájmem sleduji odbornou diskuzi kolem spoluúčasti zdravotní pojišťovny na metodách umělého oplodnění. Asistovaná reprodukce potřebuje, jako ostatně vše, co se medicíny týká, reálný pohled na věc.

23.8.2019 v 7:07 | Karma článku: 8.25 | Přečteno: 162 | Diskuse

Radek Pálka

Zatracené pracovní pohovory

Na toto téma jsem vůbec neměl v plánu psát. Po zveřejnění mého posledního článku Kam zmizeli číšníci 2 a kde jsem se mimo jiné zmiňoval o fenoménu Biomatek jsem se rozhodl tématu Biomatek věnovat trochu rozsáhleji.

14.8.2019 v 6:00 | Karma článku: 27.39 | Přečteno: 1386 | Diskuse

Michal Prager

Nekoncepčnost VZP k rehabilitaci je alarmující

Předcházet zdravotním komplikacím nebo řešit následky? Zdálo by se jednoduchá otázka, ale pro VZP otázka o něco složitější.

12.8.2019 v 11:30 | Karma článku: 19.39 | Přečteno: 723 |

Jan Kvaček

Antitržní prostředí – podporují veřejné zdravotní pojišťovny neefektivitu?

Proč je každá nemocnice placena jinak? Proč se některé topí v dluzích a jiné mají peněz dost? Je to vždy jen špatným řízením, nebo je důvodů více? Níže čtenáři přiblížím, jak fungují úhrady českých nemocnic.

9.8.2019 v 8:16 | Karma článku: 20.33 | Přečteno: 396 | Diskuse
Počet článků 235 Celková karma 17.14 Průměrná čtenost 1436

Životní motto: Cestuji do dalekých i blízkých míst jako do pohádky, ale za nějaký čas se vždy rád vracím domů zpátky. Vydávám se hledat zajímavá místa tam i sem, nebloudím, stačí jít rovnou za nosem.

Najdete na iDNES.cz