Kurs koruny hlídá ČNB dokonale, ale s českým národním zlatým pokladem je to již horší
Zlato, magický žlutý kov, umí již několik tisíc let člověka potěšit i potrápit a dokáže z něho udělat boháče i žebráka. Pro zlato byli a pořád jsou ochotni lidé obětovat vše, někdy i vlastní život.
Pouštím se zcela určitě na tenký led, když chci psát o Českém národním zlatém pokladu, symbolu naší státnosti a chloubě národa, a moc toho o něm nevím. Možná bych si měl nejdřív přečíst knihu Stanislava Motla s názvem „Kam zmizel zlatý poklad republiky,“ která se tímto tématem zabývá, ale ještě raději bych viděl nějaká oficiální sdělení a statistiky ČNB o množství zlata v průběhu minulých let. ČNB však dělá nepochopitelné tajnosti, nebo jsem špatně hledal.
Základ pokladu, který se začal shromažďovat po vzniku Československa, tvořilo 12,1 tun zlata, získaného v roce 1919 z bývalé Rakousko-uherské banky. Toto množství je občas zpochybňována a já jsem osobně nikde neviděl nějaké účetní záznamy, tak nevím. Jisté však je, že o další zajímavý přírůstek se postarala národní sbírka, snad inspirovaná slavnou národní sbírkou na obnovu Národního divadla. Skládalo se tehdy mnoho lidí, někteří i drobnou částkou, jelikož víc neměli. Převládalo nadšení a vlastenectví, nově vzniklá země bude mít svůj zlatý poklad. Byla také vypsána čtyřletá „Půjčka národní svobody,“ kterou úročili 4 %. A „samozřejmě“ mezi informacemi nemůže chybět údaj o určitém množství zlata dovezeného našimi legionáři z Ruska (na toto téma jsem nedávno napsal také svůj názor).
V třicátých a čtyřicátých letech se množství zlata postupně navyšovalo, až měla v roce 1938 Národní banka československá okolo 96 tun zlata. Brzy se však začala měnit v Evropě politická situace a Československo si uvědomovalo možné nebezpečí ze strany Německa, a proto postupně ukládalo naše zlato do zahraničních bank, především do Velké Británie. Nakonec se tak v trezorech mělo nacházet necelých 100 tun československého zlata.
Během nacistické okupace muselo Československo vydat do Německa okolo 14 tun zlata. Po skončení války byl osud našeho zlata stejně tak zajímavý jako ochota západních spojenců nám poklad vrátit. Ve škole jsme se učili, kdo nás osvobodil ve druhé světové válce, ale že si nechali za to zaplatit od Československa, to si nějak z učebnic nepamatuji. Přičemž si myslím, že například státy, které se podílely na Mnichovské zradě, by měly platit spíše nám než my jim. Ale dějiny se neptají na názory lidí. Navrácení zlatého pokladu bylo podmíněno tím, že Československo zaplatí Velké Británii a USA poplatek či daň za osvobození. Snad to bylo oficiálně vysvětleno, že platíme například Britům za vybavení našich jednotek na západě, jakoby naši vojáci nebojovali i za jejich svobodu. Také jsem někde četl, že nám snad dodnes nezaplatilo Německo válečné reparace.
Vše se ale nakonec vyřešilo, přičemž zlato se nám vracelo z Velké Británie ještě v roce 1982. Všechny detaily nejsou známy dodnes, jelikož to nesmyslně podléhá utajení. Přišla sametová revoluce a Československo zdědilo po minulém režimu 105 tun zlata a zlatých mincí. Bohužel brzy následovalo „nesmyslné“ rozdělení, při kterém se dělil i československý zlatý poklad poměrem 2:1. Na Českou republiku připadlo 69,5 tun.
V Česku byla určena Česká národní banka, aby poklad hlídala. A jako správný hospodář by ho měla také zvětšovat. Místo toho však nenápadně a v tichosti státní zlaté rezervy rozprodává. Ze zlata nechává vyrábět především sběratelské a investiční mince, které pak kupují investoři.
Český zlatý poklad se tedy pozvolna zmenšuje, o desítky, až stovky kilogramů ročně, i když trend je opačný. Mnohé státy zlato spíše nakupují a v průměru drží centrální banky ve vyspělých státech okolo 30% svých devizových rezerv ve zlatě. Česko má necelé půl procenta, tj. ani ne 10 tun zlata. Když bude ČNB pokračovat v této politice, tak za nějakých pětadvacet let nebude co prodávat. A jestli k tomu udělá ještě nějaký „super kšeft“ jako před dvaceti lety, tak budeme bez zlata podstatně dříve. ČNB totiž v letech 1997 a 1998 prodala drtivou většinu národního pokladu, tj. 56 tun zlata buď do Německa, nebo Švýcarska. Součástí tohoto úžasného obchodu byla také výměna zlatých mincí za německé státní dluhopisy (či obligace Evropské unie?). Asi to byla nějaká podivná transakce, jelikož ČNB tají, komu ho prodala a kolik za něj obdržela. Je to prý obchodní tajemství, které zná zcela určitě tehdejší guvernér ČNB a také předseda přechodné úřednické vlády. O zlatě patřící celému národu se prostě nediskutovalo. Rozhodlo se, jak je dobrým zvykem „o nás bez nás“.
Je zajímavé, že zatímco centrální banky mnoha států včetně Mezinárodního měnového fondu množství zlata navyšují, ČNB tvrdí, že se mění funkce zlata, které již není prvotřídním měnovým prostředkem k uchování hodnot a Česku se zlato jako aktivum nehodí. Dále se lze dočíst, že objem zlata v devizových rezervách ČNB neodpovídá účelu držení devizových rezerv a historický výnos z investování zlata zaostává za alternativními výnosy jiných investic.
Asi tomu nerozumím, ale vždy jsem byl přesvědčen, že národní zlatý poklad je státním symbolem a chloubou národa, kterému patří. A také jsem si myslel, že se podle množství zlatého pokladu posuzuje solventnost i možná solidnost dané země.
*
O ruském (carském) zlatém pokladu jsem si také zjišťoval nějaké informace a posléze něco napsal: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=585505
Pavel Liprt
Středověká Černá Hora, barokní lipová alej a Oborský rybník bez ryb a vodníka
Konec alejí a vodníků v Česku? Doufám, že ne. Jedno krásné stromořadí jsem spatřil nedávno na hrázi rybníka v Černé hoře. Vodníka jsem tam ale nepotkal. Asi byl v pivovaře. Ta jejich „hořká 11“ je totiž opravdu lahůdka.
Pavel Liprt
Jan Svatopluk Presl a česky mluvící přírodopis
Jan Svatopluk Presl a nebesík, luník nebo kostík. To je ukázka názvů, které se nakonec neujaly. Avšak podstatně větší z odborného názvosloví přírodovědy, které vymyslel, se používá dodnes.
Pavel Liprt
Nigromons – komorník Matouš, podkomoří Apard a Černé moře
V kopcovité lesnaté krajině na rozhraní Českomoravské a Drahanské vrchoviny jsme objevili městečko Nigromons. Samozřejmě jsme nebyli první, komu se podařilo spatřit Černou Horu. Někdo musel přeci založit zdejší pivovar.
Pavel Liprt
Smutný koncert před 50 lety (Plastic People Of The Universe , DG 307)
Dne 30.3. roku 1974 se měl v sále restaurace Na Americe v obci Rudolfov nedaleko Českých Budějovic uskutečnit koncert skupin Adept, Plastic People Of The Universe a DG 307.
Pavel Liprt
Narozeninová ženuška má
Narozeninový věk se přece u dámy neříká, to bych byl opravdu hrozný nešika, můžete však snadno vyčíst z této básně, že je mi s mojí ženou už mnoho let krásně.
Pavel Liprt
Počasí nejenom 23.března a Světový meteorologický den
Světový meteorologický den se slaví 23.března již 63 let. Roku 1961 o tom rozhodla Světová meteorologická organizace.
Pavel Liprt
My Fair Lady slaví dnes 68. narozeniny
Premiéra amerického divadelního muzikálu My Fair Lady, který měl původní pracovní název My Fair Líza, se konala 15. března 1956.
Pavel Liprt
"Cash only" aneb "Keine Kartenzahlung möglich"
V dnešní době je již používání platební karty běžnou záležitostí v mnoha zemích světa, (včetně) kromě Německa.
Pavel Liprt
Svatý Valentýn a víla Pavlínka
Co má ta moje víla dneska asi za lubem, spatřit svatého Valentýna za dubem? Možná si bude jenom hrát, jako již v minulosti tolikrát.
Pavel Liprt
Kouzla v kuchyni - Receptíky zdravého papání
Dnes má svátek Dobromila, kalendář mi to právě řek. Třeba ta známá buditelka, spisovatelka, a především autorka kuchařek. Moje básnička však k jiné dámě putuje, která také úžasně v kuchyni čaruje.
Pavel Liprt
Pořád má špinavý záda, nepije, nekouří, nesladí a má to tolik ráda
Nezapomenutelný koncert skupiny Hudba Praha (kdysi Jasná páka)? Samozřejmě! Kdyby nebyl, tak by nemělo smysl tam jezdit. Zapomínat můžeme doma.
Pavel Liprt
Obrázky z Ústí nad Labem – Mariánská skála a podskalské víno
Mariánka, podskalské víno, Panna Marie, kamenolom, Bohuslav Balbín, fašisté, České dráhy a město Ústí nad Labem.
Pavel Liprt
Obrázky z Ústí nad Labem a Jan Laban
Při toulkách po městě Ústí nad Labem jsem si samozřejmě nemohl nevybavit jedno jméno. Jan Laban sice mnohým nic neřekne, ale Vladimír Páral již ano.
Pavel Liprt
Česká televize zakletá v čase, nejenom o Vánocích
Myslím, že by nebylo špatné, kdyby se na české obrazovky vrátili tzv. slovenské pondělky, vyhrazené v tehdejší Československé televizi tvorbě bratislavského studia.
Pavel Liprt
Vodní i císařské Beš – Gabčíkovo (Nagymaris)
„Sypte“. Pět písmen, která změnila svět kolem Dunaje. Tento povel vydal na podzim 1992 ředitel Vodohospodářské výstavby. Desítky nákladních aut začaly přehrazovat koryto Dunaje, aby podstatná část vody tekla do umělého kanálu.
Pavel Liprt
Dunajská Streda (Dunaszerdahely)
Dunajská Streda nebo Dunaszerdahely. Název Dunajská Streda pochází z roku 1256, odkdy se používá ten druhý, to nevím. Ale maďarština je to, oč tu běží.
Pavel Liprt
Venkovka, svitavská galerie pod širým nebem (Svitavy)
Jsou místa, která musí člověk objevit sám. Ani v infocentru ve Svitavách mi o jednom takovém neřekli, i když ho mají za rohem. Mám na mysli ojedinělou galerii „Venkovka“ v ulici Pod Věží.
Pavel Liprt
Katapult s Nostalgií i bez ní
Katapult a jeho deska i turné s názvem Nostalgia. Kdo pamatuje slavné období této legendární skupiny, určitě se jisté nostalgii neubrání.
Pavel Liprt
Broumovská krajina plná barokních památek, pískovcových skal a všelijakých kouzel
Možná řeknete, že to moje povídání není objektivní, ale ono záleží, jak se kdo na ten svět dívá a čeho si všímá. Já jsem na Broumovsku objevoval samé krásné a zajímavé věci, ale to mě potkává po boku mé úžasné ženušky již 31 let.
Pavel Liprt
Obrázky (nejenom) z Broumovska – Wenkeův dům v Jaroměři
Proč neudělat své ženušce radost a nevzít ji na nákupy. Tak nějak uvažuji při cestě z Broumovska domů. Ale obchodní dům „A. Wenke a syn“ už moc zboží na prodej nemá, i když mají otevřeno.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 487
- Celková karma 15,74
- Průměrná čtenost 1870x
Seznam rubrik
- Úvahy a názory
- Povídky a veršování
- Pro moji ženušku
- Cestování a putování u nás
- Cestování a putování po světě
- Karlovy Vary
- Obrázky z Kutné Hory
- Obrázky z Prahy
- Obrázky ze Šumavy
- Dobrou chuť
- Obrázky z Benátek
- Obrázky z Izraele
- Obrázky z Říma
- Obrázky z Brna
- Nejčtenější články
- Obrázky z Vídně
- Obrázky z Norska
- Obrázky ze Slovenska
- Kultura a umění
- Teplice a Ústí nad Labem
- Plavby s Maxem