Oči měla zabořené do displeje svého chytrého mobilu tak, že nevěděla o světě. Myslím tím okolním reálném, nikoliv svém virtuálním světě.
Jako řidič zaujímám vůči chodcům jasné stanovisko. Uznávám jejich přednost na přechodu.Tento můj vztah k nim se však dnes maličko vyhranil. Když jsem přijížděl k jednomu přechodu pro chodce, tak jsem samozřejmě zpomalil, jelikož jsem tam někoho zahlédl.
Jedna dáma stála na okraji komunikace a chystala se přejít na druhou stranu. Alespoň já jsem se tak domníval, jelikož z jejího chování se to nedalo usuzovat. Byla totiž ve svém mobilu až po uši, na kterých měla navíc sluchátka. Okolí vůbec nevnímala, kolem sebe rozhodně nekoukala, nerozhlídla se a po chvíli prudce vstoupila na přechod. Po třech krocích se však rázně zastavila, patrně se na displeji telefonu objevilo něco zajímavého. Následně to opět vypadalo, že bude pokračovat v chůzi, ale z jejího pohybu se nedal vyloučit ani obrat zpátky.
Zkušený řidič to již patrně nevnímá, jelikož ví, že pohyb takového chodce je přímo úměrný důležitosti a zajímavosti dění nikoliv na silnici, ale v jeho mobilním telefonu. Ostatně i ta dáma určitě měla pocit, že přechází bezstarostně, ale z pohledu člověka za volantem by se to dalo označit jako bezohledné a nebezpečné chování.
Pro takto se pohybující individua, kterých v ulicích prudce přibývá, vymyslel kdosi výraz „smombie“, což je složení slov „smartphone“ a „zombie“. Možná by se mělo při budování nových přechodů uvažovat o montáži zařízení, které vyšle do mobilního telefonu příchozího signál s varováním, že se blíží ke komunikaci.
*
Naštěstí jsem situaci zvládl, obešla se bez následků, a tudíž dopadla podstatně lépe než onehdá v roce 1706: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=474488
*
Také o soužití člověka s internetem a počítačem vůbec jsem nedávno něco napsal: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=475661
