Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dvořákova Symfonie č.9 e moll a karlovarský Poštovní dvůr dnes i před 123 lety

20. 07. 2017 17:45:18
Symfonie č.9 e moll, op. 95, známá pod názvy „Novosvětská“ či „Z Nového světa“ žije dodnes na celém světě. Na rozdíl od Poštovního dvora v Karlových Varech, který skomírá.

Roku 1791 byl na okraji města Karlovy Vary vystavěn Poštovní dvorec. Objekt, který se nacházel v překrásném a romantickém údolí říčky Teplé, sloužil sice k přepřahání a ustájení poštovních koní, ale brzy u něho přibyla výletní restaurace, patrový objekt v duchu klasicismu i zahrada s buky, altánky a pergolami. Nechyběly ani lavičky a stolky, u kterých končili své vycházky lázeňští hosté i místní lidé.

Gotthelf Friedrich Pfitzmeier. Tak se jmenoval nový majitel, který nechal na začátku 19. století objekt opravit a empírově přestavět na výletní kavárnu Caffé Posthof. Poštovní dvůr se brzy stal jedním z nejoblíbenějších výletních, společenských i hudebních míst lázeňského města. Začali sem přicházet více či méně známé osobnosti, například básník Johann Wolfgang von Goethe, kníže Metternich, choť císaře Františka I. císařovna Marie Ludvika a další.

Karlovy Vary se stávaly známějšími a přibývalo hostů, na počtu i na významu. Kapacita malého sálu Poštovního dvora byla nedostačující a tak na jaře roku 1817 bylo vystavěno západní křídlo objektu, kde vzniklo postupně několik reprezentačních místností, především v prvním patře dominantní prostor s názvem Pruský sál. Slavnostně byl otevřen na počátku lázeňské sezony v roce 1818 a téhož roku se tam konaly dva koncerty slavné italské pěvkyně Angelici Catalani. O deset let později navštívil Karlovy Vary virtuóz Niccoló Paganini a v Poštovním Dvoře zahrál svůj houslový koncert.

V roce 1835 byl v Karlových Varech založen Karlovarský lázeňský orchestr, který hrál mimo jiné také v objektu Poštovního dvora. Na zdejších pravidelných koncertech vysoké umělecké úrovně hráli hudebníci symfonická díla německých klasiků i skladby českých autorů. Před 123 lety, dne 20. července 1894 v rámci pravidelných pátečních koncertů zazněla v Poštovním dvoře Dvořákova symfonie číslo 9 e moll Z Nového světa v přednesu zmíněného orchestru, který dirigoval August Labitzky.

„Novosvětská“, nejvýznamnější dílo Antonína Dvořáka, které je řazeno mezi skvosty světové symfonické tvorby, vzniklo v prvním roce jeho pobytu ve Spojených státech amerických, kde působil v letech 1892 – 1895 jako ředitel newyorské konzervatoře. Sešlo se tehdy patrně více okolností naráz. Antonín Dvořák chtěl splnit očekávání coby představitel české hudby, svůj vliv měly určitě také silné dojmy z prostředí v nové, bouřlivě se rozvíjející zemi. Charakteristické prvky černošské a indiánské hudby se zde prolínají s českými a dohromady tvoří mimořádně vyvážený a působivý celek. Silným inspiračním zdrojem symfonie byly písně afroameričanů i hudba indiánská, ale odborníci se nemohou shodnout na tom, zda autor symfonie použil skutečné nápěvy černošských písní či nikoliv. Odpověď zná patrně jenom Antonín Dvořák.

Jak praví název, symfonie č. 9 je v pořadí devátou Dvořákovou symfonií. Vznikla mezi lednem a květnem 1893 v New Yorku a má čtyři části (Adagio – Allegro motto, Largo, Motto vivace, Allegro noc fuoco) o celkové délce cca 41 minut.

Premiéra se konala 16. prosince 1893 v New Yorku v Carnegie Hall a stala se dle očekávání vrcholnou kulturní událostí, jelikož měla symfonie nevídaný úspěch, který trval i nadále a tak se brzy objevilo dílo v repertoáru symfonických orchestrů. Symfonie č. 9 e moll se v Evropě nejprve objevila 21. června 1894 v Londýně, aby se následně její premiéra na pevninské části kontinentu konala v Karlových Varech. Další premiéra se uskutečnila v roce 1969, kdy si nahrávku této absolutní špičky hudebního romantismu vzal Neil Armstrong do kosmické lodi Apollo 11 při cestě na měsíc.

Dnes připomíná výše uvedenou skutečnost pamětní deska od karlovarského akademického sochaře Vladimíra Relicha, která je osazená na fasádě v zahradním průčelí objektu. Slavnostní odhalení desky se konalo dne 9. října 1961.

Zda nějaký si poslechl nějaký koncert v Poštovním dvoře také Johann Wolfgang von Goethe, nevím, ale je známo, že tam občas zašel na vídeňskou kávu s loupáky, což už se dnes nikomu nepodaří. Poštovní dvůr má patrně nejlepší časy za sebou. Majitel ho nechal uzavřít. Ožívá to tam pouze v době konání filmového festivalu. Zda objekt, který psal nejenom hudební dějiny, čeká na svou světlou budoucnost, neví asi nikdo.

*

Zajímavé prostředí Poštovního dvora si vyhlédli také filmaři. Například v seriálu „Třicet případů majora Zemana“, konkrétně v 19. díle nazvaném „Třetí housle“, kdy tady houslista Radim Pešek prodává němci Augustu Wolfovi staré bankovky.

Autor: Pavel Liprt | čtvrtek 20.7.2017 17:45 | karma článku: 25.84 | přečteno: 966x

Další články blogera

Pavel Liprt

Kroměřížský sněm v hanáckých Athénách a 22. listopad 1848

Četl jsem, že poslanci říšského sněmu vnímali svou práce jako čestnou a vznešenou službu ve jménu voličů. Většinou mluvili i argumentovali bez písemných podkladů a mělo to „hlavu a patu“.

22.11.2017 v 12:35 | Karma článku: 12.37 | Přečteno: 276 | Diskuse

Pavel Liprt

Sexuální harašení aneb konec mužů v Čechách, na Moravě i ve Slezsku

Bůh stvořit ženu. Její kouzlo ukryl do něžného ženství a k tomu přidal půvab, moudrost i důvtip. Eva neváhala a přiměla Adama, aby snědl ovoce ze stromu poznání, společně spáchali hřích a odešli z ráje, aby se vzájemně doplňovali.

15.11.2017 v 10:14 | Karma článku: 30.02 | Přečteno: 1412 | Diskuse

Pavel Liprt

Třebíč – město křesťanské, židovské, Nezvalovo i cechu soukenického

Třebíč, malebné město rozložené na obou březích řeky Jihlavy, vypráví návštěvníkům příběhy dvou různých náboženství, odlišných kultur a zcela jiných světů.

12.11.2017 v 14:41 | Karma článku: 23.38 | Přečteno: 724 | Diskuse

Pavel Liprt

Když v říjnu obloha září, aneb jak mi Německo leželo u nohou (kromě jeřábníka)

Výročí se mají slavit a tak jsme v polovině října využili pěkného počasí a vydali se po dvaceti letech na Zugspitze, nejvyšší horu Německa.

29.10.2017 v 16:29 | Karma článku: 21.78 | Přečteno: 713 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jiří Turner

Islám, politická korektnost a odvaha říkat pravdu

Aktuálně jsou nejhoršími nálepkami pro vyjádření publicistů příklon k multikulturalismu a k politické korektnosti,neboť dnešním trendem, který konzumenti žádají, je „hledání pravdy“, pokud se ta týká toho, co za pravdu považujeme.

23.11.2017 v 10:25 | Karma článku: 10.72 | Přečteno: 582 | Diskuse

Jakub Kouřil

Anatomie Slasti

Vesmír je zrcadlem lidské touhy po nekonečné slasti a blaženosti. Říká se, že nejvyšší rozkoše lze dosáhnout ne skrze tělo, nebo mysl, ale čistě jen skrze své Já.

23.11.2017 v 10:00 | Karma článku: 4.01 | Přečteno: 84 | Diskuse

Jiří Zapletal

Máš problém? Dotace to vyřeší

Trápí vás znečištěné ovzduší? Obáváte se imigrantů? Nemáte práci? Dostáváte vysoké účty za elektřinu? Není problém. Existuje všemocný lék. Jmenuje se dotace.

23.11.2017 v 7:22 | Karma článku: 14.96 | Přečteno: 320 | Diskuse

Martina Franzová

Jak jsem potkala ruského agenta

Ve své bezmezné naivitě a nadšení z návštěvy překrásného Sankt. Petěrburgu jsem ve slabé chvilce pozvala jednoho z jeho obyvatel na návštěvu k nám do Prahy. Šest dnů jsem si hřála hada na prsou a teď abych podávala BIS hlášení...

23.11.2017 v 7:12 | Karma článku: 25.53 | Přečteno: 672 | Diskuse

Pavel Ďuran

Jana Nečasová (Nagyová) je vinna!

Soud pro Prahu 1 včera opět (tentokrát jinou soudkyní) rozhodl: Jana Nečasová (dříve Nagyová) je vinna. Dostala dva roky s tříletou podmínkou. To za zneužití vojenského zpravodajství. A – samozřejmě – verdikt není pravomocný.

23.11.2017 v 6:27 | Karma článku: 31.44 | Přečteno: 1109 | Diskuse
Počet článků 180 Celková karma 24.24 Průměrná čtenost 1293

Životní motto: Cestuji do dalekých i blízkých míst jako do pohádky, ale za nějaký čas se vždy rád vracím domů zpátky. Vydávám se hledat zajímavá místa tam i sem, nebloudím, stačí jít rovnou za nosem.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.