Řím podvanácté a Monumento Nazionale a Vittorio Emanuele II

7. 09. 2019 18:16:26
Velké ticho ruší nějaké zvuky. Že by to byl slavný a velký Řím? Potkal jsem se s ním již několikrát ve škole a dodnes mě nepřestal fascinovat.

Všechny cesty vedou do Říma a v Římě patrně na Piazza Venezia. Automobily, autobusy či lidé po svých, vypadá to, že sem míří každý. Jedním z důvodů je zdejší monumentální pomník.

Velké dějiny musí být lidem připomínány. Ať se jim to líbí nebo ne. Tento gigantický památník, který dominuje náměstí, má tudíž logicky své příznivce i odpůrce. Jeho vzhled připomíná různé věci, nejčastěji snad psací stroj.

Stavba byla realizována na počest Viktora Emanuela II., který po dobytí Říma v roce 1870 sjednotil Itálii. Pocta prvnímu králi nového státu byla pojata opravdu velkoryse. Rozměry budovy mluví za vše, výška 70 metrů, šířka 135 metrů a hloubka 130 metrů. A k tomu jeho jezdecká socha nacházející se před objektem.

Památník byl odhalen roku 1911, sochařskou výzdobu dokončili o 27 let později. Na přední terase je také věčný plamen a hrob neznámého vojína, kterého hlídá čestná stráž (alespoň v době naší návštěvy). Možná to bylo jenom tím, že blížil státní svátek. Nevím, nezjišťoval jsem. Já jsem se především chystal navštívit nejvyšší místo památníku.

Aby se člověk dostal na vyhlídkovou střešní terasu, musí nejprve vystoupat do vlastního objektu, uvnitř může navštívit muzea a poté pokračovat také po schodech do venkovního prostoru, kde na boku objeví prosklený výtah. Většinou zde bývají fronty, ale stojí to za to, si počkat a koupit vstupenku.

Památník je údajně místními zatracován pro svoji velikost, ale ty úžasné výhledy, to je něco neskutečného. To musí dostat každého. Určitě doporučuji jeho návštěvu.

Předchozí povídání o věčném městě: https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=727177

Následující povídání o věčném městě:https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=727252

Autor: Pavel Liprt | sobota 7.9.2019 18:16 | karma článku: 14.12 | přečteno: 228x

Další články blogera

Pavel Liprt

Řím poosmnácté – dřevěné divadlo rozebrali herci, kamenné Římané jako stavební materiál

Velké ticho ruší nějaké zvuky. Že by to byl slavný a velký Řím? Potkal jsem se s ním již několikrát ve škole a dodnes mě nepřestal fascinovat.

11.9.2019 v 21:41 | Karma článku: 9.15 | Přečteno: 109 | Diskuse

Pavel Liprt

Řím posedmnácté a 2.081 let pod nohama (Tiberský ostrov, Ponte Fabricio)

Velké ticho ruší nějaké zvuky. Že by to byl slavný a velký Řím? Potkal jsem se s ním již několikrát ve škole a dodnes mě nepřestal fascinovat.

10.9.2019 v 21:41 | Karma článku: 9.23 | Přečteno: 90 | Diskuse

Pavel Liprt

Řím pošestnácté a konečně pravý Řím ve čtvrti Trastevere já spatřím

Je pravda, že také čtvrť Trastevere již objevili turisté, ale pořád to tu lze nazvat „opravdovým“ Římem s opravdu zajímavou atmosférou.

10.9.2019 v 12:11 | Karma článku: 10.54 | Přečteno: 276 | Diskuse

Pavel Liprt

Řím popatnácté a Andělský hrad i most (Castel Sant'Angelo, Ponte Sant'Angelo)

Velké ticho ruší nějaké zvuky. Že by to byl slavný a velký Řím? Potkal jsem se s ním již několikrát ve škole a dodnes mě nepřestal fascinovat.

9.9.2019 v 18:11 | Karma článku: 10.52 | Přečteno: 152 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Klára Tůmová

Všechno je jednou poprvé

...ale některá poprvé by si člověk snad i odpustil. V momentě, kdy je prožívá, si uvědomí dosavadní štěstí na okolnosti. Nikdy mi o dovolené nebylo blbě... Nikdy jsem nemusela dokončit etapu autobusem, vždycky po svých...

22.9.2019 v 16:46 | Karma článku: 10.04 | Přečteno: 234 | Diskuse

Jaroslav Babel

Léto roku devatenáctého (24.)

Vše dopadlo podle plánů a po měsíci skutečně pokračuji v dovolené, a tedy i ve vyprávění. Druhá letní cesta roku devatenáctého se (možná zcela výjimečně) obešla bez bloudění, navíc se odehrála částečně na nových místech.

19.9.2019 v 19:09 | Karma článku: 5.26 | Přečteno: 165 | Diskuse

Klára Tůmová

Neboj, my jsme namakaný!

Pojeď do Jeseníků, říkali. Budeme chodit jak divý, říkali. A tak po mnohých změnách programu a seznamu zúčastněných den D nastal za intenzivního přání, aby shora nic nepadalo.

19.9.2019 v 17:24 | Karma článku: 15.56 | Přečteno: 481 | Diskuse

Petr Havránek

Pohoří Totes Gebirge.

Oblast Totes Gebirge láká milovníky hor všech podob-trekaře, ferratisty i skalní lezce. Můžete se jen tak toulat po vápencových pláních, nebo propotit triko při výstupu na některou z horských chat či vrcholků masivu.

19.9.2019 v 7:00 | Karma článku: 11.34 | Přečteno: 331 | Diskuse

Ladislav Kratochvíl

V koordinaci prací je Česká republika světová velmoc

Kdyby mi někdo říkal, že meziměstský autobus jede 50 kilometrovou trasu hodinu a půl, nevěřil bych mu, dokud jsem to nezažil sám.

18.9.2019 v 7:28 | Karma článku: 22.77 | Přečteno: 727 | Diskuse
Počet článků 254 Celková karma 15.51 Průměrná čtenost 1366

Životní motto: Cestuji do dalekých i blízkých míst jako do pohádky, ale za nějaký čas se vždy rád vracím domů zpátky. Vydávám se hledat zajímavá místa tam i sem, nebloudím, stačí jít rovnou za nosem.

Najdete na iDNES.cz