Jan (Johánek) z Pomuka - sv. Jan Nepomucký a 20. březen 1393
Johánek pocházel z trhové vsi Pomuk, dnešního Nepomuku, městečka v jihozápadních Čechách, které v té době spadalo pod nedaleký cisterciácký klášter. Četl jsem, že historik František Stejskal odvozuje název Pomuk od slova "pomukávati", což měl být zvuk, kterým se mniši dorozumívali při práci, jelikož nesměli mluvit. Za husitských válek byl klášter poničen a patrně poté převládl název Nepomuk, jelikož obyvatelé vesnice "nepomukávali".
Sousoší u Hromnického jezírka na Plzeňsku
Místo narození i následné pokřtění v místním kostele je jasné, shodují se na tom všichni. Jisté pochyby však panují ohledně data narození. A nejde jenom o dni, ale ani o roku jeho narození není žádný přesný záznam. Uvádí se první polovina 14. století, nejčastěji mezi lety 1340 až 1350.
Socha v Zámeckém parku v Ostrově u Karlových Varů
Určení věku převážné většiny lidí z dané doby je složité. Datum úmrtí u těch, co byli slavní nebo k nim váže nějaká událost, je často známo. Den narození ale málokdy, proto se objevují pokusy to vypočítat. První časový údaj, který se vztahuje k osobě Jana (Johánka) z Pomuku, je rok 1369. V této době, po studiích na pražské univerzitě, se stal veřejným notářem a odborníci odhadují, že mu mohlo být přibližně 25 let. Tehdy začíná jeho církevní kariéra. Následně dělal písaře, oltářníka a faráře. V roce 1383 odchází do italské Padovy, kde studuje čtyři roky na slavné universitě kanovnické právo. Dosažený titul „doktor dekretů“ mu po návratu do Čech otevřelo cestu do pražské arcidiecéze. Od 1. října 1389 se stal kanovníkem kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě.
Socha před kostelem sv. Jakuba v Příbrami
O soukromém životě Jana z Pomuku se dochovalo velice málo informací. Stejně tak jako údajů o jeho blízcích. O mamince nejsou zprávy žádné. Otec byl Volfín či Velfín (patrně z německého jména Wolfgang) a dělal v Nepomuku rychtáře.
Socha v Kutné Hoře - Malíně
Asi nejdůležitější etapa jeho života začala v roce 1389, kdy byl jmenován generálním vikářem pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna. Tento úřad díky svým pravomocím hrál podstatnou roli ve správě arcibiskupství a v neklidné době konce 14. století také ve sporu mezi arcibiskupem a králem. Ten se týkal velkého západního schizmatu, kdy Jan z Jenštejna se postavil za římského papeže Urbana VI., zatímco král podporoval Avignon. Přestože si původně oba muži byli blízcí, tak brzy mezi nimi konflikt přerostl na život a na smrt. Roku 1393 došlo ještě ke zhoršení vzájemného vztahu. Příčinou sporu bylo jmenování biskupů a dalších představitelů vysokých církevních úřadů, konkrétně králův plán na zřízení nového biskupství v západních Čechách, jež mělo oslabit arcibiskupovu moc. Král se rozhodl dát arcibiskupovi významnou lekci, ale Jan z Jenštejna se o tom dozvěděl a nechal prostřednictvím svého generálního vikáře, Jana z Pomuku, potvrdit nového opata v Kladrubském klášteře, místě, kde plánoval král zřídit zmíněné biskupství.
Socha na náměstí Karla IV. v Nejdku u Karlových Varů
Osudný den nastal 20. března 1393, kdy se vikář Jan z Pomuka stal jako zastánce práva a spravedlnosti obětí mocenského střetu mezi cholerickým králem Václavem IV. (http://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=555443) a arcibiskupem Janem z Jenštejna. V důsledku králova hněvu a vzteku byli po krátké hádce zajati čtyři muži z arcibiskupova doprovodu, mezi nimiž byl i Jan z Pomuku. Dalšími byli míšeňský probošt Knobloch, oficiál Puchník a arcibiskupův hofmistr Něpra z Roupova. Nejprve byli vyslýcháni a poté brutálně mučeni. Jan během tohoto mučení zemřel, zbývající tři přežili a byli propuštěni. Okolo deváté hodiny večerní bylo Janovo tělo svrženo z Karlova mostu do Vltavy. Původně se předpokládalo, že zemřel utonutím, ale následná objevená poranění hlavy vedou k domněnce, že zemřel ještě před vhozením do řeky. O necelý měsíc později (17. dubna) bylo Janovo tělo nalezeno rybáři (podle legendy) na pravém břehu Vltavy. Mělo se tak stát v místech dnešního Dvořákova nábřeží. Tělo rybáři předali řádu Křižovníků s červeným srdcem (Cyriaci), kteří jej pochovali v kostele sv. Kříže u svého kláštera (dnes již zrušeného). Slavnostnějšího pohřbu se Jan z Pomuku dočkal až v roce 1416, ale zato na významném místě, v katedrále sv. Víta.
Socha sv. Jana Nepomuckého v Karlových Varech u kostela
Osudy Jana z Pomuku však jeho smrtí neskončily. Politickou vraždu střídá zázrak. Začíná se šířit legenda o jeho životě a především mučednické smrti. Objevuje se také domněnka, že Jan byl vyslýchán a zabit kvůli neporušení zpovědnímu tajemství. Odmítl totiž vyzradit králi Václavu IV., čeho se týkala zpověď královny Žofie. Údajně nevěry. Královna byla o patnáct let mladší a krásná, tudíž je možné, že král trpěl žárlivostí. Proč tedy neuznávat slušného člověka, kterého zabila mocenská svévole. Ale tato historicky nedoložená verze je nepravděpodobná. Jan Nepomucký by asi těžko mohl být zpovědníkem královny, když patřil do blízkého okolí arcibiskupa a tudíž se netěšil králově oblibě. Pravda Janova konce bude tedy asi trochu jiná. Král Václav IV. chtěl na místě kláštera v Kladrubech vytvořit nové biskupství v čele se svým člověkem, čímž by zmenšil moc arcibiskupa. Avšak Jan z Pomuka potvrdil 10. března 1393 proti vůli krále nového opata Olena, navrženého zástupci kladrubského kláštera.
Socha ve městě Loket u Karlových Varů
Již okolo roku 1600 byl Jan Nepomucký výraznou postavou české lidové zbožnosti a postupně se také šířil jeho kult po Evropě i do zámoří. Významnější snahy o kanonizaci Jana z Pomuku začínají od druhé poloviny 17. století. Za blahoslaveného prohlásil Jana 31. května 1721 papež Inocenc XIII. a 19. března 1729 byl papežem Benediktem XIII. svatořečen. Dodnes toho sice o jeho životě a činech moc nevíme, ale něco mi říká, že to byl dobrý a statečný člověk.
Rožmitál pod Třemšínem – kostel sv. Jana Nepomuckého
Je zajímavé, že do této doby také spadají první pokusy o vědecká zjištění. V roce 1719 byla provedena exhumace, při které měl být v téměř neporušeném stavu nalezen jazyk. Toto samozřejmě zapůsobilo na věřící jako zázrak a posloužilo to mimo jiné jako důvod (jeden ze čtyř zázraků) ke svatořečení. Později (70. léta 20. století) se však při antropologickém průzkumu ukázalo, že se jednalo o mumifikovanou mozkovou tkáň.
Socha na Karlově mostě v Praze
Kaplička nebo kostel se nedá na mostě postavit a tak se zde začaly stavět sochy. Jedním z prvních příkladů úcty k Janu Nepomuckému v našich zemích je socha na Karlově mostě, kterou si objednal Matyáš Bohumír hrabě Wunschwitz. V roce 1681zhotovil vídeňský sochař Mathias Rauchmiller sádrový návrh, který následně putovalo do dílny Jana Brokoffa, který o rok později Brokoff vyřezal dřevěnou skulpturu. Podle ní byla v Norimberku v roce 1683 Wolffem Hieronymusem Heroldem odlita bronzová socha a ještě téhož roku osazena na zábradlí Karlova mostu. Sokl pro sochu Jana Nepomuckého navrhl architekt Jean Baptiste Mathey. Na levém reliéfu podstavce je vyobrazena zpověď královny Žofie, na pravém pak svržení Jana z Pomuku do Vltavy, uprostřed je nápis a bronzový znak donátora. Symboly na reliéfu jsou vyleštěné od toho, jak se jich lidé dotýkají pro štěstí.
Na zábradlí Karlova mostu, odkud byl světec svržen do vody (mezi sochou Jana Křtitele a sousoším českých patronů), je na mramorové desce upevněn nevelký dvojitý arcibiskupský mosazný kříž, rovněž s pěti hvězdami. Pokud člověk položí ruku na kříž tak, aby se každý prst dotýkal jedné z hvězd, splní se mu tajné přání.
Socha v Kroměříži
Po této patrně první soše Jana Nepomuckého, postavené v Čechách, následovaly další. Místo bylo vždy podobné, u řeky, říčky, potoka a u mostu nebo lávky přes ně. Most jako místo smrti Jana z Pomuku se začínal stávat poutním místem a pojmem pro poutníky. A někdy stavitelé soch Jana Nepomuckého ani řeku nepotřebovali. V určité době se totiž uctívání jeho osoby velmi rozšířilo a kromě soch se také stavěli kapličky či jiné sakrální objekty. Jan Nepomucký se tak za vznešenou myšlenku a obětování stal patronem mostů a jedním z hlavních patronů českých zemí.
Socha sv. Jana Nepomuckého v Karlových Varech u řeky Teplé
Také hudba si povšimla osoby tohoto světce. Například významný italský skladatel 18. století Antonio Caldara složil vokálně instrumentální dílo "Oratorio di San Giovanni Nepomuceno", jehož námětem je barokní legenda o sv. Janu Nepomuckém. Oratorium vzniklo na objednávku F. A. Harracha a mělo premiéru v Salzburgu v roce 1726.
Socha v obci Krchleby v okrese Benešov
Většina soch i obrazů zobrazují svatého Jana Nepomuckého obdobně, ale občas se některé atributy obměňují. Rozeznatelné jsou většinou jednotlivé části kanovnického roucha - biret, kapuce, almuce, rocheta a klerika. Kněz bývá častěji vyobrazen s biretem na hlavě, pouze v těch případech, kdy má obličej odvrácen směrem k nebi, drží sejmutý biret v levé ruce. V náručí má většinou krucifix, nejvýraznější symbol křesťanství a případně ještě palmu, která symbolizuje vítězství.
Socha v obci Andělská Hora u Karlových Varů
To, podle čeho lze sochu Jana Nepomuckého rozpoznat na první pohled, je pět hvězd okolo jeho hlavy. Mají připomínat legendu, podle níž našli rybáři ve Vltavě jeho mrtvé tělo. Hvězdy symbolizují i pět ran Kristových či pět písmen slova TACUI (mlčel jsem), které společně s prstem před ústy připomíná zachování zpovědního tajemství. Vedle Panny Marie je sv. Jan Nepomucký jediným světcem, u kterého je svatost označena hvězdami.
Socha ve městě Vlašim
Někdy se lze setkat i s jazykem, což připomíná údajné nalezení světcova jazyku v neporušeném stavu nebo s vyobrazením staroboleslavského paladia, ke kterému podle barokní legendy putoval světec. V levé ruce také může držet zámek, symbol zpovědního tajemství.
Socha na návsi v obci Pohled nedaleko Havlíčkova Brodu
Socha Jana Nepomuckého je vždy postavena na nějakém podstavci, který může mít pod sebou ještě jeden či dva stupně. Většinou se jedná o hranolový podstavec s rozšířenou vrchní hlavou, na které bývá někdy pověšena lampička. Jak podstavec, tak případně spodní stupně může zdobit nějaký latinský nápis, dost často již nečitelný. Někdy bývá na zadní straně také datace a nápis identifikující světce.
Kaple sv. Jana Nepomuckého nad městem Žlutice
Pavel Liprt
Středověká Černá Hora, barokní lipová alej a Oborský rybník bez ryb a vodníka
Konec alejí a vodníků v Česku? Doufám, že ne. Jedno krásné stromořadí jsem spatřil nedávno na hrázi rybníka v Černé hoře. Vodníka jsem tam ale nepotkal. Asi byl v pivovaře. Ta jejich „hořká 11“ je totiž opravdu lahůdka.
Pavel Liprt
Jan Svatopluk Presl a česky mluvící přírodopis
Jan Svatopluk Presl a nebesík, luník nebo kostík. To je ukázka názvů, které se nakonec neujaly. Avšak podstatně větší z odborného názvosloví přírodovědy, které vymyslel, se používá dodnes.
Pavel Liprt
Nigromons – komorník Matouš, podkomoří Apard a Černé moře
V kopcovité lesnaté krajině na rozhraní Českomoravské a Drahanské vrchoviny jsme objevili městečko Nigromons. Samozřejmě jsme nebyli první, komu se podařilo spatřit Černou Horu. Někdo musel přeci založit zdejší pivovar.
Pavel Liprt
Smutný koncert před 50 lety (Plastic People Of The Universe , DG 307)
Dne 30.3. roku 1974 se měl v sále restaurace Na Americe v obci Rudolfov nedaleko Českých Budějovic uskutečnit koncert skupin Adept, Plastic People Of The Universe a DG 307.
Pavel Liprt
Narozeninová ženuška má
Narozeninový věk se přece u dámy neříká, to bych byl opravdu hrozný nešika, můžete však snadno vyčíst z této básně, že je mi s mojí ženou už mnoho let krásně.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Přes Česko jdou bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Místo Česka Rwanda? Nejasný osud ilegálních migrantů do Evropské unie
Migračním paktem jsme udělali důležitý krok k řešení ilegální migrace, ale je potřeba pokračovat....
„Žiju jen z humanitární pomoci.“ Válka vehnala do bídy miliony Ukrajinců
Premium Kdo se měl před válkou špatně, ten se po dvou letech jejího trvání má ještě hůř. Důsledkem...
Pravda o Vrběticích. Ruští agenti nebyli jen dva a proč mrtví Češi neměli šanci
Premium Co předcházelo a co následovalo po výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014? Kolik...
Přes Česko jdou bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Prodej zahrady 1018 m2, Fryšták
Fryšták, okres Zlín
2 500 000 Kč
- Počet článků 487
- Celková karma 15,47
- Průměrná čtenost 1870x
Seznam rubrik
- Úvahy a názory
- Povídky a veršování
- Pro moji ženušku
- Cestování a putování u nás
- Cestování a putování po světě
- Karlovy Vary
- Obrázky z Kutné Hory
- Obrázky z Prahy
- Obrázky ze Šumavy
- Dobrou chuť
- Obrázky z Benátek
- Obrázky z Izraele
- Obrázky z Říma
- Obrázky z Brna
- Nejčtenější články
- Obrázky z Vídně
- Obrázky z Norska
- Obrázky ze Slovenska
- Kultura a umění
- Teplice a Ústí nad Labem
- Plavby s Maxem